Už jsme v našem seriálu o Madeiře prošmejdili metropoli, trail u moře i vysoké hory. Ale teprve v šestém díle se dostaneme na levádu. Jednu z věcí, kterou je Madeira proslavená. Levády, čili vybudované zavlažovací vodní kanály, jsou jedním z hlavních taháků pro celý turistický ruch na ostrově a my jsme u toho samozřejmě nemohli chybět. Cesty kolem levád jsou na Madeiře úchvatné. A levádami je Madeira protkaná skrz na skrz, což z nich činí evropskou raritu. V naší první levádě vás zavedeme na možná nejzelenější levádu na Madeiře. Levada do Caldeirão Verde (volně přeloženo Leváda Zelený kotlík) je jako cesta do nitra země. Cestička se vine po vrstevnici ve spoustě zatáček a odkrývá věčně zelené prostředí přírody, jaké nejspíš dlouho nikde jinde neuvidíte. Troufám si tvrdit, že tuto levádu by měl vidět na Madeiře každý.
- Madeira: Perla Atlantiku
- Madeira: Funchal – hlavní město
- Madeira: Ponta de São Lourenço
- Madeira: Porto da Cruz a výroba rumu
- Madeira: Pico Ruivo a Pico do Arieiro
- Madeira: Levada do Caldeirão Verde
- Madeira: Krásy severního pobřeží
- Madeira: Fanal – vavřínový prales
- Madeira: Levada das 25 Fontes
- Madeira: Střípky západního pobřeží
- Madeira: Levada do Moinho a Levada Nova
Leváda není dlouhá, zato ale náročná
Levada do Caldeirão Verde se nachází defakto v polovině kopce Pico Ruivo. Zhruba v nadmořské výšce 900 m n.m. na severní straně od nejvyšší hory Madeiry. Na levádu se nastupuje v místě zvaném Queimadas, kam se dá za pár minut dojet autem či taxíkem ze Santany. Alternativně to můžete udělat jako my, kdy jsme jeli cestou do Achada do Teixeira a nechali auto na parkovišti před Pico das Pedras, a tím si celou trasu trochu prodloužili. Celá trasa odtud je něco přes 7 km na konec levády, či ještě o 2,5 km více, budete-li chtít pokračovat na levádu Inferno. Trasa to není dlouhá, ale je místy náročná a exponovaná, proto určitě nepočítejte s rychlým tempem. Navíc, kdo by v tak nádherné přírodě chtěl spěchat. To byste si ty krásy ani nestihli užít. Dále doporučujeme vyrazit už z rána, vyhnete se tak aspoň z části návalu turistů.
Queimadas je výchozím bodem
Od parkoviště pod Pico das Pedras vede malebná a nenáročná cestička. Na začátek je to ideální na zahřátí. Příroda se ve svém zeleném barevném spektru představí záhy. Cestu lemují dřevěné plotky a místy keře a květena doslova zahalí levádu, která trasu cesty kopíruje. Tento úvod ke levada do Caldeirão Verde nemá ani dva kilometry, a proto do Queimadas dorazíte rychle. Zde se připojíte k ostatním neb je Queimadas takovým výchozím bodem většiny návtěvníků této levády. Queimadas by se dal označit za maličkou osadu s parkem a jeho prostředí je jak divoká příroda ze seriálu Ztraceni. Je zde občerstvení, toalety a početné venkovní posezení, kde si můžete na chvíli odpočinout. Celkově vám Queimadas bude připadat, že by si toto místo mohli vypůjčit pro natáčení nového filmu Pána prstenů.
Zde madeirská příroda dýchá a žije
A z Queimadas jdeme na hlavní cíl tohoto výletu. Levada do Caldeirão Verde nese také označení PR9. Za krátkou chvíli se vše změní do zelené. Nejen stromy či bujaré keře, ale i mech, jenž pokrývá téměř veškerou plochu skalnatých stěn vedoucích podél levády. Z této levády a jejího okolí můžete úplně cítit, jak zde madeirská příroda dýchá, žije a promlouvá k vám. Ke všemu tomu je všude tolik vody. A to zdaleka ne jen v levádě. Z mechů a listů vás budou kapky vody doprovázet celou dobu. Kilometry prvního úseku si takovou charakteristiku určitě zaslouží. Často působí leváda i dost temně, neboť se zde sluníčko přes všechen ten bujný porost, jen těžko dostane. To ale nevadí a spíš to přispívá k celkové atmosféře, za kterou by se nemusel stydět kdejaký fantastický svět.
Strmé srázy i vyhloubané tunely ve skále
Levada do Caldeirão Verde vám bude pohled na místní zelený svět střídat s hravou frekvencí. Cesta typu: zleva skalnatý útes pokrytý mechem a z druhé strany prudký sráz do údolí, a uprostřed toho leváda, úzká cestička a plotek z ocelového lanka – to je jedna z hlavních kulis na této levádě. Dalším typem je cesta s levádou, a to celé do oblouku zahalené stromy a keři. A v neposlední řadě je na levádě také několik tunelů vytesaných ve skále. V tunelech jste zahaleni do hluboké temnoty, proto nezapomeňte na svou výpravu čelovku nebo si posviťte aspoň telefonem. Bude se vám to hodit, abyste nešlápli do louže na zemi, nebo až se budete v úzkém tunelu míjet s protijdoucími. Jeden z delších tunelů je zhruba v půlce levády a dál se trasa změní v prvně popsaný typ s útesem vlevo a srázem vpravo.
Zelený kotlík, to je vodopád i skalní útvar
V druhé půlce levády se otevřou dramatické výhledy do údolí, kterým teče řeka Ribeira Grande. Jedno panorama je krásnější než druhé. Zanedlouho dorazíte do cíle vaší trasy. K vodopádu Caldeirão Verde a stejnojmenném skalním útvaru. Impozantní vodopád měří zhruba 100 metrů a padá to tůně na dně „zeleného kotlíku“. Pozor vstup a koupání v tomto „posvátném“ jezírku je zapovězen. Jakmile sem dorazíte uvědomíte si, že doopravdy jste v takovém obrovském zeleném kotlíku, neboť onen skalní útvar vás obklopuje kolem dokola a tyčí se do monumentální výšky. Promiňte mi další filmový příměr, ale toto místo jako by vypadlo z Jurského parku. Jen čekáte, kdy se z vrcholku od vodopádu vynoří hlava brontosaura. Caldeirão Verde je bezesporu jedno z nejikoničtějších a nejvýznamnějších míst na Madeiře.
Dál na Inferno nebo nahoru na Pico Ruivo?
Jestli můžete, pokračujte dál i na levádu Inferno, která nabídne ještě o trochu náročnější terén a strmější výstupy. My jsme dál za tímto dobrodružstvím bohužel jít nemohli, neboť byla cesta úřady zavřená. Leváda byla bohužel za daných podmínek příliš nebezpečná a nevyzpytatelná. Proto si Inferno necháme na příště. Pokud ale budete moct, určitě cestu dál nevynechejte. Jsme si jisti, že stojí za to. A pro věčně neukojitelné dobrodruhy si můžete výlet prodloužit. Zhruba v půlce levády Caldeirão Verde se trasa nepřímo kříží s trasou PR1.1, která vás vezme do prudkého kopce směrem na Pico Ruivo. Tento výšlap je ale pořádná makačka. K rozcestníku s PR1 je to asi 700 výškových metrů. O cestách na nejvyšší kopec Madeiry si přečtěte v předchozím díle – Madeira: Pico Ruivo a Pico do Arieiro.
