Příroda nám toho spoustu dává a zdarma. Občas je fajn to té přírodě nějakým způsobem vrátit. Tak jako poslední čtyři roky jsme se opět zúčastnili největší dobrovolnické akce s názvem Ukliďme Česko. Tisíce lidí dobrovolně uklidí kousky naší krásné země. Ať už je to park za jejich domovem nebo les za městem. Uklízí se v různých termínech, byť ten hlavní je každoročně na jaře. A zapojit se může kdokoliv! Vyberte si skupinku, kde se můžete přihlásit. Či můžete zaregistrovat vlastní úklid a místo. My už jsme uklidili Všechovické lesy, okolí Jedovnice i krajinu Olomoučan. Letos jsme si vybrali procházku do Přírodního parku Bobrava. Nabalili jsme rukavice, pytle a vyrazili uklidit desetikilometrový okruh.
Ostatní odnášejí medvědí česnek, my odpadky
Vydáváme se po naučné stezce Bučín, která má devět zastavení. Na pěti kilometrech se dozvíte o přírodních podmínkách oblasti, zvířatech i rostlinách a nerostech. My se našim úklidem přidáváme k více než čtyřem tisícům zaregistrovaným úklidům po celé zemi. Sbíráme odpadky už od druhého kilometru. Standardní kolorit plastových lahví, obalů od sladkých tyčinek a bonbónů, a též neduh moderní doby – všemožné odhozené špačky z cigaret. Ani se nenadáme a první pytel se začíná plnit. Do toho nás ale hřeje příjemný pocit, z našeho dobrého konání. Po chvíli nás minula běžkyně, která nám smekla poklonu. Zatímco ostatní odnášejí z lesa medvědí česnek, my z něj odneseme spoustu nepořádku.
Nový trend – množství pohozených plechovek
V dalších kilometrech míjíme kaskádu tří rybníků a odpočívadel, které také vyčistíme. Začíná se objevovat množství plechovek – zjišťujeme nový trend – bohužel. Nejčastěji energetické nápoje, ale i sladké limonády či piva. Plechovek sbíráme čím dál více. Po asi třech kilometrech odbočujeme doleva, krajina se nám změní z cyklostezky na lesní cestu. Jeden pytel už máme skoro plný a výrazně ztěžknul i díky skleněné lahvi od piva a vodou nasátým vlhčeným ubrouskům, které by se v lese jen sotva rozložily. S dalšími kilometry čistíme nejen lesy, ale i vlastní hlavu. Ta krajina a manuální činnost vám krásně protříbí myšlenky a ponechá všechny nepříjemnosti a starosti za hlavou.
Kdo pohodí keramické střepy v lese?
Od rozcestí Kopaniny se po červené pomalu vracíme zpět. Sebrali jsme asi metr stočeného drátu a další sadu odhozených plechovek. Po chvíli jsme narazili na velké střepy rozházené po pěšině. Brzy jsme zjistili, že v nejbližším okolí od nálezu je střepů ještě násobně více. Postupně jsme to posbírali – celkově dobrých 10 kilogramů ve velkých keramických střepech – jak z rozflákaného zeláku. To jsme opravdu nepochopili, kdo to sem dotáhnul a ještě to rozházel po okolí. Na tento náklad jsem vytáhl ještě rezervní tašku, přece to tu nenechám. Do konce ale zbývají ještě dobré čtyři kilometry a já se s taškou pěkně pronesu. Cestou jsem proklínal toho pitomce, který to má na svědomí.
Co si do lesa vezmete – to si taky odneste
Cesta se nám pomalu krátí a my plně naplnili i druhý pytel. Nakonec tedy dva velké odpadkové pytle plus tašku s těmi střepy. Těsně před koncem jsme ještě z křoví vytáhli pár gumáků. Někomu praskla podrážka a řekl si, že nejlepší odpadkový koš je les. Konečná bilance? Procházka byla moc pěkná, ale popravdě z toho množství odpadků, které jsme z lesa odnesli nám bylo docela smutno. Bylo toho po loňském a předloňském úklidu docela hodně. Letos jsme byli z lidí zklamaní. Buďme všichni ohleduplní k prostředí a držme se pravidla – co si do lesa vezmu, to si taky odnesu. Doma si přece také na koberec v obýváku neodhodím vajgl a zmačkanou plechovku od piva.
