V každém hlavním městě v Evropě najdete bezpočet historických památek. Athény, hlavní město Řecka, ale všechny dozajista převyšují. Ať už počtem pamětihodností či jejich významem. Aby taky ne, když historické prameny Athén sahají až do 4.000 let př. n. l. Půjdeme se podívat na slavnou Akropolis. Navštívíme Římskou a Antickou agoru. Prohlédneme si pozůstatky Hadriánovy knihovny, Aristotelova lycea a Chrámu Dia Olympského. Nakonec vám ukážeme i starobylý Panathénajský stadion. Navíc lze téměř všechny navštívit na jednu kombinovanou zvýhodněnou vstupenku. Pojďte se s námi vydat po památkách a historii, které formovaly identitu Řecka.
Akropolis je primárním cílem všech turistů
Akropolis v Athénách je starověká citadela a symbol řecké kultury, nacházející se na vápencovém útesu s výhledem na celé město. Byla nejen vojenskou pevností, ale i náboženským a kulturním centrem, kde vznikly slavné chrámy jako Parthenon, Erechtheion a Chrám Athény Niké, především během vlády Perikla v 5. století př. n. l. Sloužila také jako politické centrum, kde se scházela athénská rada a přijímala klíčová rozhodnutí. Akropolis byla několikrát poničena vojenskými konflikty, ale dnes je díky rozsáhlým rekonstrukcím zachována jako jedna z nejvýznamnějších památek UNESCO, kterou každoročně navštíví miliony turistů. Více jsme se ale o Akropolis rozepsali v samostatném článku.
Antická agora, zde se scházeli filozofové
Hned po kopcem, na kterém stojí Akropolis se nachází území Antické agory, neboli tržiště. Než se začal datovat náš letopočet, bylo to politické, obchodní a náboženské centrum města. Lidé se tu scházeli k nákupům i debatám. Tato agora byla místem, kde se pohybovali velcí filozofové jako Sokratés nebo Platón, což jen podtrhuje význam tohoto místa. Prý se zde zrodila první myšlenka demokracie – kdokoli se zde může beztrestně vyjádřit. Ženy sem ale měly zakázáno chodit. Celé místo doslova dýchá historií. Nejzachovalejší budovou je antický Hefaistův chrám postavený v 5. století př. n. l. Součástí Antické agory je také budova muzea, které vévodí dlouhé ozdobné sloupoví.
Římská agora se stala novým centrem dění
První století po Kristu byla centrem veškerého dění Římská agora, která leží nedaleko té Antické. Postavená byla díky císařům Juliu Cesarovi a Augustovi mezi léty 19 a 11 př. n. l. Nové tržiště nahradilo to původní. Taktéž politické a náboženské dění se přesunulo z Antické agory do Římské. Jakmile se dostal k moci císař Hadrián, nechal celou agoru vydláždit mramorovými deskami. Mezi nejvýznamnější dochované památky patří Věž větrů, osmiboká stavba z mramoru sloužící jako vodní hodiny a meteorologická stanice. Dnes zde můžete obdivovat zbytky antických sloupů a vstupních bran, které svědčí o římském vlivu na athénskou architekturu. Římská agora je tu pro všechny milovníky historie.
Hadriánova knihovna, domov pro 20.000 pergamenů
V bezprostřední blízkosti Římské agory a náměstí Monastiraki se nachází historický skvost. Císař Hadrián nechal ve 2. století našeho letopočtu postavit studnici vědomostí – slavnou Hadriánovu knihovnu. Toto centrum vzdělanosti a kultury bylo domovem rozsáhlých sbírek svitků. Na 20.000 pergamenů bylo uloženo ve třech patrech knihovny. Konaly se zde také hluboké filozofické diskuze. Původně monumentální stavba se dodnes dochovala jen částečně. Hadriánova knihovna měla podobu uzavřeného nádvoří se stovkami korintských sloupů z fryžského mramoru. V centru dvora se později postavil raně křesťanský kostel ve tvaru čtyřlístku. Knihovna se stala symbolem pověstné řecké vzdělanosti.
Aristotelovo lyceum, symbol řecké vzdělanosti
Další významnou památkou je zajisté Aristotelovo lyceum, jiným názvem Peripatos. Tuto filozofickou školu založil sám Aristoteles v roce 335 př. n. l. Lyceum sloužilo jako centrum vědeckého bádání, kde Aristoteles a jeho učenci rozvíjeli své myšlenky nejen v oblasti filozofie, ale také logiky, etiky a přírodních věd. Dnes se z této svatyně vzdělání moc nedochovalo. Aristotelovo lyceum je spíše archeologickým nalezištěm, kde můžete zřetelně rozeznat půdorysy. Informační tabule vám pak prozradí, kde byly učebny, kde ubikace, a kudy vedl akvadukt. Legenda říká, že právě zde Aristotelés učil své žáky a rozvíjel myšlenky o štěstí, ctnosti a smyslu života, čímž ovlivnil generace filozofů a světovou kulturu.
Chrám Dia Olympského je jednou z nejstarších památek
Jednou z nejstarších historických pozůstalostí v centru Athén je dozajista Chrám Dia Olympského (Olympieion). Chrám začali stavět v 6. století př. n. l. během období athénské tyranie, ale jeho dokončení se protáhlo na několik staletí. Dokončen byl až ve 2. století n. l. za vlády římského císaře Hadriána, přibližně 650 let po zahájení stavby. Chrám zasvěcený bohu Diovi byl jednou z největších staveb starověkého Řecka. Římský historik Titus Livius prohlásil: “Jediný chrám na Zemi, který si Bůh zaslouží.” Dokládají to obrovské rozměry – 96 metrů na délku a 40 metrů na šířku. Chrám tvořilo 104 sloupů vysokých 17 metrů. Každý váží 364 tun. Bohužel dodnes se jich dochovalo už jen pouhopouhých 15. Šestnáctý sloup leží na kusy na zemi, spadnul při zemětřesení v roce 1852.
Panathénajský stadion, postavený z bílého mramoru
Panathénajský stadion, známý také jako Kallimarmaro, je jediný stadion na světě postavený celý z bílého mramoru. Pochází z 4. století př. n. l. a sloužil jako místo pro Panathénajské hry, sportovní soutěže na počest bohyně Athény. Původně měl stadion dřevěné sedačky. Mramorovou proměnu stadionu s kapacitou 50.000 lidí realizoval a financoval římský státník Herodes Attikus. V roce 1896 se zde konaly první moderní olympijské hry, čímž se stadion stal významným symbolem sportovní historie. Dnes je stále využíván pro slavnostní události a je oblíbeným místem turistů i sportovců. Na stadionu koncertovaly také slavné hudební uskupení jako Black Sabbath, Depeche Mode, REM či Bob Dylan.
