Berlín – město plné historie, kultury a života (1. část)


Ostrov muzeí

V samotném centru města Berlín, nedaleko Alexandrplatz, leží na Sprévě ostrůvek jemuž se lidově říká „Ostrov muzeí“. Na tomto ostrůvku totiž leží pět světově významných muzeí a celý ostrůvek byl zařazen na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO. První muzeum zde bylo vystavěno v roce 1830 na žádost císaře a sbírka muzea brzy získala pro Berlín velký věhlas. Proto se pokračovalo výstavbou dalšího muzea výhradně pro sbírky ze starověkého Egypta a sbírky z prehistorie. Další budovou byla Stará národní galerie pro německé umění. Muzea se ale rychle zaplnila, také díky velkým vykopávkám Prusů na blízkém východě, proto bylo postaveno v pořadí již čtvrté muzeum pro plastiky a obrazy. Nakonec bylo potřeba postavit ještě jedno muzeum kvůli neustále se zvětšující sbírce archeologických exponátů, převážně ze starověku. Za druhé světové války byly budovy značně poškozeny bombami. Exponáty ale byly velmi pečlivě schovány. Sbírka byla ale rozdělena společně s rozdělením Berlína, a ke sjednocení sbírky mohlo dojít až společně se znovu-sjednocením Berlína.

Berlínská katedrála také leží na Ostrově muzeí.
Berlínská katedrála také leží na Ostrově muzeí.

Na ostrově naleznete tato muzea:

  • Staré muzeum (Altes Museum, z roku 1830) – sbírka antického umění. Exponáty: soška koně z Olympie, berlínská bohyně z mramoru nebo náhrobní lev.
  • Nové muzeum (Neues Museum, z roku 1855) – starověké exponáty s převážným zaměřením na starověký egypt. Exponát: busta královny Nefertiti, Zlatý klobouk.
  • Pergamonské muzeum (Pergamon Museum, z roku 1930) – sbírka antického a islámského umění. Exponáty Pergamonský oltář, Ištařina brána, bohyně Taranta.
  • Stará národní galerie (Alte Nationalgalerie, z roku 1876) – sbírka umění z 19. století. Exponáty: Východ měsíce nad mořem (Caspar David Friedrich), Muž a jeho myšlenka (Auguste Rodin).
  • Bodeho muzeum (Bode Museum, z roku 1904) – výstava středověkého a byzantského umění. Exponáty: Mozaika z Ravenny, Ukřižování, Madona s dítětem.
Stará národní galerie.
Stará národní galerie.

Říšský sněm – Reichstag

Berlín má svůj vlastní New Yorský „Central park“ (Großer Tiergarten). Rozléhá se na ploše 2,1 km2 a je třetím největším parkem v Německu. Uprostřed něj je historický vítězný sloup vztyčený v roce 1873 na památku válek za sjednocení Německa. Na severní hranici parku je historická budova Říšského sněmu (Reichstag) z roku 1894, ve kterém sídlí německý parlament. Před válkou budovu zapálili nacisté a na konci války budovu poničila zase sovětská armáda. Budova byla opravena a později byl na střeše budovy vybudován velkolepý skleněný dóm nabízející další nádherný výhled na nejbližší okolí Berlína. Na střechu a vyhlídkovou kopuli je vstup pro návštěvníky zcela zdarma. Nutnou podmínkou je ovšem registrace a zamluvení termínu předem. Před prohlídkou proběhne bezpečnostní kontrola a za asistence vás vyvezou výtahem nahoru. Doporučujeme si prohlídku naplánovat na podvečerní hodiny, protože výhledy se západem slunce jsou opravdu dechberoucí. Nádherné světlo zapadající slunce se navíc krásně láme v kopuli a nosné „zrcadlové palmě“, která je uprostřed dómu.

Říšský sněm a jeho vyhlídka na Berlín.
Říšský sněm a jeho vyhlídka na Berlín.

Braniborská brána

Před zmíněným velkým parkem stojí jedna z nejznámějších památek Berlína – Braniborská brána (Brandenburger Tor). Monumentální brána je vysoká 26 m, na šířku pak zabírá 65,5 m. Brána je postavena z pískovce a má pět průchodů. Celou stavbu zdobí ornamenty například bohyni Minervu, boha Marta nebo život Herkula. Na bránu byla posazena socha kvadrigy (čtyřspřeží) vysoká pět metrů. Socha připomíná okřídlenou bohyni vítězství, která vjíždí do města. Tato pamětihodnost byla postavena v roce 1734 jako celní brána opevnění města. O padesát let později byla brána přestavěna do stylu raného klasicismu. Sochu kvadrigy brána dostala na konci 18. století. Zajímavostí je, že socha později Berlín opustila – Napoleon ji nechal převézt do Paříže v roce 1806. Brzy ale (o 8 let později) byla socha do Berlína navrácena. Za války byla brána silně poškozena německými děly. Naštěstí už ale byl vytvořen sádrový obtisk brány, takže oprava mohla přesně kopírovat historickou hodnotu monumentu. Během doby Berlínské zdi byla brána v hraničním pásu a byla uzavřená. Braniborská brána je tak významná (jakožto symbol rozdělení i sjednocení města a celé země), že se dostala i na německou edici mince eura.

Braniborská brána působí velkolepě.
Braniborská brána působí velkolepě.

Židovský památník (Památník holokaustu)

Památník holokaustu je smutným, ale velmi zajímavým místem. Památník má upomínat na židy zavražděné nacisty během holokaustu. Nachází se ve středu města nedaleko Braniborské brány a rozhléhá se na 1,9 km2. Návrh na vytvoření památníku vznikl už v roce 1988. Kvůli četným diskuzím a neshodám se ale o konečné podobě rozhodovalo několik let a stavět se začalo až v roce 2003. Zajímavostí je, že jednou z velkých překážek bylo zjištění, že firma, která má dodávat chemickou (proti grafitti) úpravu památníku, má dceřinou společnost, která však za války dodávala nacistům plyn Cyklon B, používaný v koncentračních táborech. Památník byl otevřen o dva roky později. Památník se skládá z velkých betonových kvádrů různé výšky zasazené do chodníků, které jsou různě zvlněny. Půjdete kolem kvádru, který má 1 cm, ale půjdete i kolem kvádrů, které se tyčí vysoko a měří i několik metrů. Místo si svou zvláštností uchovává velký význam a vážnost historie, kterou připomíná. V tichosti si uličky kvádrů projděte a s trochou štěstí nenarazíte na turisty „hulváty“, kteří si na některé kvádry sedají, skáčou z jednoho na druhého nebo se mezi kvádry honí. Toto chování se na toto místo opravdu nehodí.

Berlín musí mít uctivou připomínku na strašlivé události dob minulých.
Berlín musí mít uctivou připomínku na strašlivé události dob minulých.

Další zajímavá místa

Pamětní kostel císaře Viléma (Kaiser Wilhelm Memorial Church) – se nachází v západní části na náměstí Breitscheidplatz. Je označován za pamětní, protože jej uchovává Německo poničený z druhé světové války, jako vzpomínku na nejkrvavější válečný konflikt v dějinách. Do kostela lze zdarma vstoupit a prohlédnout si exponáty uvnitř. Místo má svého ducha války a donutí vás přemýšlet.
Francouzský kostel (Französische Friedrichstadtkirche) – byl postaven na začáku 18. století pro hugenotskou komunitu, která v té době tvořila zhruba 25 % obyvatelstva Berlína. Za druhé světové války byl zničen. V letech 1977 – 1981 byl kostel obnoven a nadále slouží pro koncerty a bohoslužby.
Markisches muzeum – je veliké muzeum při řece Sprévě se stálou expozicí dějin Berlínské kultury. Muzeum bylo postaveno na počátku 20. století. V rámci expozice si můžete prohlédnout téměř vše co vás napadne: umění, sochy, zbraně, mince, modely a nejrůznější předměty každodenního života v berlínské historii. Atraktivitu dodávají četné interaktivní exponáty.
Checkpoint Charlie – patřil k nejznámějším přechodům rozděleného Berlína. U tohoto přechodu v roce 1961 stály proti sobě tanky americké a sovětské armády, jako reakce na východoněmecké pohraniční kontroly západních diplomatů. Dnes je toto místo připomínkou smutného rozdělení Berlína, bohužel si už ale nepřeneslo svou vážnost vzpomínky, jako se tomu povedlo zmíněnému kostelu císaře Viléma. Checkpoint Charlie je turistickou atrakcí se dvěma chlápky, kteří se s vámi za několik euro vyfotí. To je ale bohužel všechno (osobně jsem od tohoto místa čekal více).

Pamětní kostel císaře Viléma, poničený válkou.
Pamětní kostel císaře Viléma, poničený válkou.

Berlín – město plné historie, kultury a života (1. část)


Zkuste ověřeného průvodce od Lonely Planet


Podobné články