Cyklistika je hojně oblíbená činnost, obzvláště v posledních několika letech. Jezdí se prakticky všude – za sportem, za poznáváním, do práce, na návštěvy apod. Jsou lidé, a není jich zrovna málo, kteří schovají kolo snad jen když hodně mrzne a přes závěje se fakt nedá nikam dojet. My si však raději povíme něco o trasách, které je nejlepší si užít při těch nejoptimálnějších podmínkách. Pak jsou vzpomínky o tom lepší. Víte, že se můžete vydat na kole krajem kněžny Káči? A máte tušení, kdo to vlastně je? Žádné obavy mít nemusíte, však si to všechno povíme, ať máte inspiraci pro vaše cyklotoulky.
Vzhůru na Sušicko
Tak tedy, nemusíte nic složitě hledat. Kraj kněžny Káči se nalézá na Sušicku, což je v Plzeňském kraji. Samotná turistická oblast Sušicko je v těsném podhůří centrální Šumavy a má výborné podmínky pro cyklistická putování. Vybrat si může každý a vždy jde trasy uzpůsobit vašim potřebám, přáním, kondici. Bez obav můžete vyrazit na stezky i s dětmi a je prakticky jedno za jak dlouho naplánovaný úsek zvládnete. Chce to jen nezbytnou přípravu než šlápnete do pedálů, ale to vy jistě sami víte moc dobře.
Kraj kněžny Káči
A kde tedy vlastně konkrétně je kraj kněžny Káči, respektive, kdo byla ona kněžna? Jde o příběh lásky syna majitele Lamberského panství a dcery šafáře v Žihobcích. Bohužel pro oba, císař mladému jinochovi jakýkoliv sňatek zakázal. Zákazy jsou jedna a láska druhá. Přestože tito mladí lidé nebyli oddáni, choval se mladý pán ke své Kateřině jakoby byla skutečnou kněžnou a žili spolu jako manželé. Dnes by se řeklo na hromádce. Kateřina porodila deset dětí, z nichž se osm dožilo dospělosti. Teprve po 10 letech dal císař konečně souhlas ke svatbě. Svatba se konala v kostele ve Strašíně roku 1855. Po smrti manžela (v roce 1862) byla Kateřina ze zámku vyhnána a dožila u syna v Kitzbühelu v Rakousku.
Za dávných časů a jejich časoměření
A máme tu první tip na cyklovýlet krajem kněžny Káči. Stezka je pojmenována Za dávných časů a jejich časoměření. Má celkem 45 kilometrů. Trasa je vedena takto: Horažďovice – Kalenice – Frymburk – Bukovník – Žihobce – Dražovice – Nezamyslice – Velké Hydčice – Horažďovice. A jaký význam tady tady má časoměření? Je to prosté. V době, kdy kraj spravovali Lamberkové měřily čas kostelní hodiny (každý neměl na to, aby si pořídil své hodiny). No a právě na Horažďovicku lze dodnes obdivovat několikery sluneční hodiny. Na trase pak máte zámek, muzea, kostely, hradiště či kontribuční sýpku.
Po hranicích Lamberského panství
A máme tu druhý tip na cyklovýlet krajem kněžny Káči. Stezka je pojmenována Po hranicích Lamberského panství. Má celkem 44 kilometrů. Trasa je vedena takto: Žihobce – Bukovník – Soběšice – Panské mlýny – Parýzek – Strašín – Nezdice na Šumavě – Zaluží – Žlíbek/hrad Kašperk – Albrechtice – Kadešice – Rozsedly – Žihobce. Kdysi se k vyznačení hranic používalo tzv. mezníků se symbolem daného panství. Lamberské panství nechal takto vyznačit Jan Filip z Lamberka. Do současnosti se těchto kamenů – mezníků zachovalo několik. Na trase pak máte takové další zajímavosti jako Strašínská jeskyně, lovecký zámeček, Finské kulturní centrum či Muzeum řemeslné výroby.
V dohledu hradu Rabí
A máme tu třetí tip na cyklovýlet krajem kněžny Káči. Stezka je pojmenována V dohledu hradu Rabí. Má celkem 44 kilometrů. Trasa je vedena takto: Sušice – Budětice – Rabí – Žichovice – Nezamyslice – Frymburk – Krejnice – Mačice – Žihobce – Podmokly – Chmelná – Sušice. Hradní zřícenina Rabí byla kdysi správním sídlem panství a od roku 1710 jej vlastnili Lamberkové. Ti ho nakonec v roce 1920 věnovali Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích. Až později se stal vlastníkem stát. Zajímavosti na trase kromě hradu Rabí: zámecká galerie, zámeček, židovský hřbitov a synagoga, bohaté vyžití v Sušici.
