Navštívit občas nějaký památník není vůbec na škodu. Přeci jen je každý památník připomínkou nějaké události nebo střípku historie. Někdy to ale nebývají památníky na šťastné chvíle našich dějin. Bitvy, války, hrůzné činy a neštěstí. Nic co bychom si přáli zažít. A proto je dobré si takové věci čas od času připomínat, abychom si vážili v jaké době, plné míru, svobody a blahobytu, žijeme. Proto tímto článkem vzdáme úctu všem, nejen českým vojákům, kteří padli v bitvě u Hradce Králové v roce 1866 v prusko-rakouské válce, když bránili svou vlast. Prohlédneme si Ossarium, kterou střeží dvě sochy lvů. Uvidíme památník Baterie mrtvých a pozveme vás do válečného muzea. Vzhůru do historie.

Pseudogotická kostnice, Ossarium, je nádherně zdobená.
Pseudogotická kostnice, Ossarium, je nádherně zdobená.

Předzvěstí bitvy byl boj o moc

Nejdřív ale všechno pěkně od začátku. Vraťme se do roku 1866. Na jedné straně Rakouské císařství, které si udržovalo silné mocenské postavení ve střední Evropě. Na druhé straně Prusko, pokoušející se sjednotit německé státy a zvýšit svou mocenskou hodnotu. Prusko chtělo skrze politický vliv a územní expanzi sesadit Rakouské císařství a stát se hegemonem v Evropě. Vyvolaná prusko-rakouská válka vyvrcholila v krvavé bitvě u Hradce Králové. Zde došlo ke klíčovému střetnutí mezi pruským a rakouským vojskem. Na jedné straně stál pruský generál Helmuth von Moltke, mistr taktiky a strategie, zatímco na straně druhé byl rakouský arcivévoda Bedřich, odhodlaný bránit svou zemi před pruskou expanzí.

Ossarium je památka na padlé z bitvy u Hradce Králové.
Ossarium je památka na padlé z bitvy u Hradce Králové.

Druhá největší bitva 19. století

Brzy ráno 3. července 1866 se na širokém poli u Hradce Králové proti sobě postavily armády Pruska a Rakouska. Dohromady se bitvy zúčastnilo přes 400.000 vojáků a jezdectva, a také přes 1.500 kusů dělostřelectva. Za Rakouské císařství bojovala i spousta českých vojáků, kteří chtěli bránit svou vlast. Druhá největší bitva 19. století začala s první salvou pruských kanónů. Rakouská armáda se dlouho držela díky svému odhodlání, dobrému postavení a skvělému dělostřelectvu. Na druhé straně ale bojovali pruští vojáci s nepřekonatelnou disciplínou a hlavně pod vedením geniálního taktika generála Moltke. Nakonec odvážný útok pruské kavalerie rozložil rakouské řady, což rozhodlo o vítězství Pruska.

Ossarium hlídají sochy lvů.
Ossarium hlídají sochy lvů.

Ossarium, památka padlých

Kromě toho, že vítězství Pruska mělo dalekosáhlé důsledky na vývoj Evropy, byly i ztráty v bitvě obrovské. Na pruské straně více než 9.000 mužů, na rakouské dokonce více než 44.000! Plus na každé straně padlo asi 11.000 koní. V úctě na všechny padlé vznikl na místě bojiště u Chlumu památník – Ossarium, neboli kostnice. Pseudogotická zdobená kostnice má střechu nesenou šesti sloupy. Ve svém středu je žulový sarkofág na stupňovitém základu, pod kterým jsou pochovány kosti padlých vojáků z různých částí bojiště. Po stranách u vchodu z jižní strany kostnici střeží dvě sochy lvů z mušlového vápence. Nejstarší částí Ossaria je pseudogotický litinový kříž na památku všech padlých rakouské armády.

Ossarium je jedinečné místo se zvláštní atmosférou.
Ossarium je jedinečné místo se zvláštní atmosférou.

Baterie mrtvých je pomník neznámého příběhu

Bitvy se účastnila také rakouská jízdní baterie pod vedením setníka Augusta van der Groebena. Ta byla přidělena k dělostřelecké záloze rakouského III. armádního sboru. Jejích osm děl bylo postaveno severozápadně od Chlumu čelem k lesu. Odpoledne asi v 15 hodin Groeben zjistil, že se pruská kavalerie dostala do středu rakouských řad za Groebenovy děla. Jednotka okamžitě děla otočila a vypálila 11 střel než je pruští vojáci zmasakrovali. Současně padli velitel, důstojník, 52 mužů a 68 koní. Na jejich památku byl zbudován monumentální zdobený sloup z hořického pískovce. Na vrcholu sloupu je dva metry vysoká socha Austrie. A podstavec je z přední strany ozdoben lvem, ležícím na troskách z rozbitého děla.

Baterie mrtvých má svůj vlastní příběh z bitvy.
Baterie mrtvých má svůj vlastní příběh z bitvy.

Muzeum války je plné artefaktů z bitvy

Mimo památníky se zde nachází i Muzeum války 1866. Původní válečné muzeum na Chlumu bylo založeno v roce 1932. Aktuální Muzeum války 1866 mapuje zejména právě bitvu u Hradce Králové. Stálá expozice zahrnuje dobovou výstroj, zbraně a další artefakty. Nemůžeme také zapomenout na kanóny a další techniku. Součástí prohlídky je krátký film o bitvě z pohledu obyčejného vojáka. V roce 2020 se otevřela nová moderní expozice, která vám bitvu přiblíží ještě více. Expozice se rozšířila o další oblasti válečného úsilí jako je železniční doprava, zdravotnictví či telegrafie. U muzea se nachází rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce přes 34 metrů. Z rozhledny budete mít parádní výhled na celé bojiště.

Navštivte také blízké muzeum mapující vše kolem bitvy.
Navštivte také blízké muzeum mapující vše kolem bitvy.

Podobné články