Příroda umí být úžasná, nádherná, ale i divoká. A v tomto článku vám ukážeme místo, které splňuje všechna tato tři adjektiva. Vydáme se do Dolního Rakouska asi hodinu cesty jihozápadně od Vídně. Poblíž města Muggendorf se nachází skalnatá soutěska Steinwandklamm plná mostů, žebříků, schodů a průchodů ve skále. Vydejte se s námi do Gutensteinských Alp na jednu z nejhezčích, nejdivočejších a nejzajímavějších krasových soutěsek v Rakousku. Postačí vám pevné tenisky, dostatek klidu a parťák, se kterým adrenalinový zážitek absolvujete. A mimochodem nikde zde nenajdete jediný odpadek. Buďte taky cool #nejsemprase!
Proti proudu vodopádů potoka Klammbach
K začátku Steinwandklamm se dostanete ideálně autem, směrem od vesnice Schromenau na jihovýchod. Od parkoviště je to už jen sto metrů k začátku soutěsky. Steinwandklamm začínáte ve výšce 549 m n.m. a z důvodu občasného padajícího kamení ji lze projít pouze zdola nahoru. V hluboké rokli poputujete po udržovaných můstcích a schůdcích přes hučíčí vodopády potoka Klammbach. Ovšem pozor, potok je sezónní a vody se zde dočkáte v období končící zimy a počínajícícho léta. Na podzim už zde nebude ani kapka. Sezónní voda úzce souvisí s krasovým územím, v němž se nachází i pramen potoka.
Ochlazení v horkých letních dnech
Nicméně voda v potoku není všechno. I v suchém období je tato příroda čarokrásná a rozhodně si zaslouží vaší pozornost i návštěvu. Soutěska Steinwandklamm, unikátní útočiště mnoha živočichů i rostlin, je zážitek sám o sobě. Zejména v horkých letních dnech najdete v úzké a stinné soutěsce Steinwandklamm zdroj příjemného ochlazení. Při cestě proti proudu vodopádů vás budou doprovázet informační tabule, které vás informují o soutěsce samotné včetně zvířat a rostlin, na které můžete v rokli narazit. Při pomalém průchodu vám Steinwandklamm zabere asi tři hodinky.
Klid i adrenalin
Steinwandklamm má dvě trasy. Jednu nenáročnou po příjemných chodníčích pro běžné turisty. Pro odvážlivce je připravena zajištěná trasa Rudolf Decker Steig s obtížností A/B. Tuto trasu zvládnou i děti, doporučujeme ale pro jistotu využít jistícího lana, které musíte mít vlastní. Dospělí si se svědomitou opatrností poradí hravě i bez lana. Cesta vede skrz několik žebříků, zdánlivě vedoucích jen do „díry ve skále“. Brzy však s údivem zjistíte, že díra je vlastně začátek kratičkého tunelu ve skále, který ústí na druhé straně skály a pokračuje v další žebřík opět do neznáma.
Turkovu díru provází legenda
Celkově se dá trasa Rudolf Decker Steig považovat za jednodušší ferratu. Tuto trasu vybudoval rakouský klub turistů v roce 1927. Ve vybudovaném systému postupně nastoupáte velice rychle 150 výškových metrů. V rámci této trasy dorazíte i k průchozí jeskyni Türkenloch, která by se dala přeložit jako „Turkova díra“. Název se pojí k legendě o události, která se údajně odehrála v době tureckého obléhání v roce 1683. V jeskyni se měli schovávat místní před Turky. Prozradit je však měl stoupající kouř vycházející z jeskyně. Turci pak místní zřejmě našli a povraždili či unesli. Archeologické vykopávky na tomto místě v roce 1981 tuto událost nepřímo potvrzují. Našly se zde střepy, kosti a mince.
