Někomu více vyhovují hory, jinému naopak nížiny a další to rád kombinuje. Tak už to prostě chodí, však jistě dobře víte své. Naštěstí těch míst, kde si na své přijdou pomalu všichni, je vcelku dost. A zdaleka se nemusí jednat vyloženě o horské cíle či úplnou placku. Zkrátka je to takový pohodový kompromis a navíc si užijete mnoho zajímavého a krásného. My bychom řekli, že tohle vyloženě sedí na Pavlovské vrchy v Jihomoravském kraji. No schválně, kolik z vás už si prošlo nějaký ten úsek tohohle přírodního skvostu, který je tak dobře umístěn mezi vinohrady? My to doporučujeme všemi deseti.
Vápencové pohoří u Mikulova
Pavlovské vrchy jsou pojmenovány po obci Pavlov a spadají do Mikulovské vrchoviny. Rozkládají se od ohbí řeky Dyje, okolo Mikulova, až k hranici s Rakouskem. Nejvyšším vrcholem Pavlovských vrchů je Děvín (549 m n. m.), který sám o sobě stojí za návštěvu. Od roku 1976 je součástí Pavlovských vrchů CHKO Pálava. Pavlovské vrchy můžete snadno poznávat například právě z obce Pavlov či města Mikulova. A vzhledem k tomu, že jste ve vinařském kraji, tak vaší pozornosti jistě nejdou rozsáhlé vinohrady v okolí.
Naučná stezka Svatý kopeček Mikulov
Naučná stezka Svatý kopeček v Mikulově je vcelku snadnou variantou jak poznat aspoň něco z Pavlovských vrchů. A přitom uvidíte na malé trase hodně krásy. Na stezku se snadno dostanete přímo z Mikulova (kousek od centra a má čtyři různé přístupy). Dlouhá je 3,5 km a převýšení činí 142 metrů. Na trase je celkem jedenáct informačních panelů – mapy, příroda, křížová cesta. Narazíte i na odpočívadla s lavičkami a naskytnou se vám úžasné výhledy na Pálavu. Spatříte jak celý Mikulov, tak třeba i bývalý lom, Děvíčky nebo Stolovou horu. Samozřejmě vystoupáte na Svatý kopeček, kde je poutní kaple Svatého Šebestiána a také Boží hrob.
Několik přírodních rezervací
Pavlovské vrchy mají několik přírodních rezervací. Například Přírodní rezervace Svatý kopeček. Mimochodem, naučná stezka Svatý kopeček volně navazuje na NS Po stopách novokřtěnců. K největším zajímavostem Pavlovských vrchů patří sedlo Soutěska, masiv Kotel, vápencové výchozy Kočičí skála a Dívčí kámen, Stolová hora, vrch Šibeničník a o Svatém kopečku jsme se již zmínili. Nenechte si ujít hradní zříceniny Děvíčky (Dívčí hrady) a Sirotčí hrádek. Celá okolní Pálava pak je součástí Biosférické rezervace Dolní Morava (o které se můžete v magazínu Toulavé Šlápoty dočíst), zapsané na seznam UNESCO. Zdejší vinohrady pak rodí hrozny, z nichž se k nám dostává lahodné víno. Vyhlášené je například Rulandské šedé nebo Veltlínské zelené.
Poznejte samotný Pavlov
Klidně se na chvíli zastavte i v samotném Pavlově. Pavlov je oficiálně vesnickou památkovou rezervací. Leží na úpatí vrchu Děvín. V těsném sousedství pak jsou známé Novomlýnské nádrže. V Pavlově si můžete prohlédnout Muzeum archeologie a není divu, že zde vůbec je. Samotný Pavlov je archeologickým nalezištěm. Nejbližší okolí pak dobře poznáte díky Naučné stezce Pavlovské vinice a vinné sklepy. Tohle zároveň dává jasně najevo, že jde o vinařskou vesničku, takže určitě ochutnejte, přesněji, zastavte se v některém tom vinném sklepě. Přejeme celkový příjemný pobyt nejen v Pavlovských vrších, Pavlově či Mikulově, ale vůbec na celé Pálavě. Nám se tady aspoň líbí moc.
Inspirujte se třeba trasou od kamarádů z Turistický gurmán.
