Jak říkají úvodní slova našeho magazínu, Česká republika je krásná. V tomto článku ale vycestujeme do vzdálenější destinace za světově známým technickým dílem. Cílem je Korintský průplav, který se nachází v Řecku. Spojnici Korintského a Saronského zálivu se začalo budovat až v 19. století. Výstavba trvala dlouhých 12 let a byla dokončena v roce 1893. Za druhé světové války byl kanál poničen a uzavřen. Dodnes lze na březích, přibližně uprostřed, nalézt německá kulometná hnízda. Vydejme se za technickým skvostem, který stál mnoho úsilí, avšak nakonec nemůže být využíván v takové míře, v jaké autoři zamýšleli. Ročně jím propluje „pouze“ 11 tisíc lodí.
První pokus „na sucho“
Vůbec prvním vládcem, který se pokusil Korintskou šíji rozdělit pro lodní dopravu byl korintský tyran Periandros v 7. století našeho letopočtu. Vytvoření průplavu by ale bylo příliš nákladné, a proto vládce nařídil postavit suchou verzi průplavu. Periandros nechal vybudovat v šíji kamenou silnici s dřevěnými kolejnicemi. Lodě byly následně otroky taženy z jedné strany na druhou na dřevěných válcích. Kolejnice a válce se pro větší životnost a mobilitu potíraly tukem. Tato cesta starodávných suchozemských burlaků nosila název Diolkos a dodnes můžete historické pozůstatky nalézt vedle skutečného vodního kanálu.
Téměř kolmé břehy
Korintský průplav je dlouhý 6346 m a svou šířkou 21,3 – 24,6 m rozděluje pevninské Řecko s poloostrovem Peloponés. Nejvyšší přípustná šířka plavidla je 17,6 m s ponorem maximálně 7,3 m. Zajímavostí může být výška břehů, která dosahuje 90 metrů. Navíc jsou pobřežní stěny téměř kolmé (80 °). Kanál tak doslova vypadá jako vytesaný dlouhý kráter. Kolmé stěny způsobují časté sesuvy půdy, což ústí k pravidelným uzávěrkám průplavu. Mimo sesuvy se vodní komunikace potýkala i s dalšími problémy. Příliš úzká šířka znemožňuje lodím navigaci a vysoké stěny způsobují silné povětrnostní podmínky uvnitř průplavu. Rozdílné výšky hladin moří na obou koncích vedou k silným přílivovým proudům.
Průplav slouží hlavně turismu
Kanál je příliš mělký a úzký, aby mohl být využíván velkými nákladními loděmi. Přestože by rozšíření průplavu ušetřilo lodním společnostem 700 km cesty. V dnešní době je průplav spíše turistickou atrakcí pro osobní lodě. Cestovat Korintským průplavem je možné jen v jednom směru, přičemž v jednu chvíli smí proplouvat pouze jedna loď. Velké lodě musí využít tažných služeb remorkérů. Podél celého průplavu naleznete prohlubně (jedna větší a 5-6 menších), tedy nouzová místa, pokud by nastaly jakékoliv problémy. Pozemskou komunikaci v tomto místě zajišťuje pět mostů z nichž jeden je železniční.
