Není to ani dva měsíce co Toulavé Šlápoty byl neznámý pojem. Nyní už počet sledujících překonal krásný milník 1000. Rozhodli jsme se publikovat tento speciální článek – dvojrozhovor s Toulavými Šlápotami. Děkujeme za podporu a společný vstup do druhé tisícovky.

"Děkujeme." - Toulavé Šlápoty
„Děkujeme.“ – Toulavé Šlápoty

Jak se zrodila myšlenka na to vytvořit vlastní cestovatelský online magazín?

Goodbody: Již několik let se jako novinář zabývám tématikou cestování. Mám za tu dobu hodně poznatků a přemýšlel jsem jak je zúročit v jednom celku. Nápad jsem nosil v hlavě zhruba rok a pořád přemýšlel zda do toho jít. Výsledek je dnes jasně vidět. A ještě drobnost. Nikomu svá rozhodnutí tady nemusím předkládat ke schválení. Je to velká svoboda.

Mirinda: S nápadem vlastně přišel Goodbody. Když mi o tom nápadu jednou začal povídat, hned se mi to líbilo. Neváhal jsem ani sekundu a ihned rezolutně řekl, že ten web vytvořím a pomůžu s čím bude potřeba. Goodbody to vyprávěl dost zasněně a já mu chtěl ten sen pomoct proměnit ve skutečnost.


Proč jsi šel do projektu magazínu Toulavé Šlápoty?

Goodbody: Mám rád cestování a baví mě o tom psát a také fotografovat na cestách. Tady tohle všechno mohu plně zúročit. Nikdo mi do toho nemůže mluvit (což se jinde hodně děje) a já mohu realizovat svůj sen svobodně, v klidu a s radostí.

Mirinda: Ze začátku hlavně proto, abych pomohl splnit sen. Několik večerů jsem strávil vymýšlením loga a spoustu návrhů letělo do koše. Pak mne ale posedla múza a logo bylo na světě. To neskutečně odšpuntovalo další vývoj, který pak šel raketově nahoru. Za 14 dní byl web nachystaný. A když jsem tam vkládal první články, tak jsem se zamyslel a uvědomil si, že jsem toho taky nemálo procestoval a nafotil, a že bych sem tam taky něco publikoval na TŠ. Goodbody neváhal a podpořil mě. Ani jsem nečekal, že mě to začne tak bavit.

„Mám rád cestování a baví mě o tom psát a také fotografovat na cestách.“ – Goodbody

Nemáš strach, že se TŠ na webu tzv. ztratí mezi jinými stránkami?  

Goodbody: Přemýšlel jsem o tom. Postupně (ještě před spuštěním TŠ) jsem přestal pochybovat. Praxe zatím ukazuje, že se není čeho bát, ba právě naopak. Za velmi krátkou dobu se toho podařilo neuvěřitelně moc. A mám toho nejlepšího parťáka na světě.

Mirinda: Já to vlastně začal dělat pro radost, a pokud by TŠ nebyl nejúspěšnější projekt na světě, tak by mi to ani tolik nevadilo, dokud mě to bude dál těšit. Jak se ale TŠ rychle vyvíjí a vše co se povedlo dokázat za tak krátkou chvíli naznačuje, že se TŠ jen tak neztratí.


Jaké jsou cíle TŠ?

Goodbody: Cíle se postupně plní. Jsou vidět na první pohled. Vytvořit a provozovat pestrý a kvalitní online cestovatelský magazín, kde si každý najde to své. Zda se aktivity postupem časem rozvinou ještě nějak víc, ukáže čas.

Mirinda: Člověk se na to musí dívat s pokorou a jít krůček po krůčku. Zatím to vypadá, že se nám to daří. Stoupá návštěvnost, sledující na sociálních sítích a navazujeme stále nová partnerství. Věřím ale, že ambice mají TŠ určitě ty nejvyšší. Vždy je třeba se dívat až za horizont toho, co vidíme.

„Vždy je třeba se dívat až za horizont toho, co vidíme“ – Mirinda

Co tě baví na cestování?

Goodbody: Cestuji vlastně od dětství (ve 2. třídě jsem začal chodit do turistického oddílu). Nesmírně mě baví poznávat nová místa, nové kraje, fajn lidi. Je mi skvěle v lese nebo v horách, cítím se dobře na nějakém zámku, v malém kostelíku i ve velkém chrámu. Je příjemné posedět v útulné hospůdce. Možná si to mnoho lidí ani neuvědomuje, ale prakticky všude lze potkat dobrého člověka.

Mirinda: Asi budu vyčnívat z řad, ale to nevadí. Asi mi při cestování nejde primárně o lidi, byť se moc rád seznámím s jakoukoliv dobrou duší. Na cestování ale miluju asi nejvíc ty pohledy a pozorování okolí. Ve městě sledovat atmosféru, život a lidi. V přírodě se zase připojit k duši krajiny a vnímat všechny vizuální podněty. Poslouchat symfonii stromů a nasávat ty nejkrásnější vůně přírody.


Máš nějaké své oblíbené místo, kam se rád vracíš?

Goodbody: Srdeční záležitostí je určitě řeka Moravice, zvláště v okolí Žimrovic, Hradce nad Moravicí či Kružberku. Prožil jsem zde mnoho krásných chvil.

Mirinda: Jednoznačně přehrada Slezská Harta. To místo je pro mě srdcovka – naše malé magické moře s krásným okolím. Musím sem zajet alespoň jednou za rok – je to pro mě skoro existenciálně nezbytné pro zachování osobní duševní rovnováhy.

"Slezská Harta je pro mě jako droga." - Mirinda
„Slezská Harta je pro mě jako droga.“ – Mirinda

Máš nějaké vysněné místo, kam by ses chtěl podívat v ČR? V Evropě? Ve světě?

Goodbody: V ČR je toho spousta. Budu tedy jmenovat je jedno místo, a to Stezku bosou nohou ve Valticích na jižní Moravě. V Evropě Island a ve světě Aljaška a Kanada.

Mirinda: Asi to není úplně místo, ale chtěl bych zajít Stezku Českem. V Evropě pak chci navštívit Madeiru. A projít si některé evropské dálkové treky, pro začátek část GR 5 ze Švýcarska do Francie. A na světě? To je těžké – moc mě lákají národní parky Severní Ameriky. A jednou bych se chtěl podívat na díru do pekla – Darvaza Gas Crater.

Podobné články