Tichá duše Brd a psí pohled na svět, tak by se dala popsat Jana Beranová a její Tuláčci, které si zamilovali nejen milovníci výletů, ale i všichni, kdo v přírodě hledají klid a smysl. Autorka populárního projektu Tuláčci a Janula na toulkách, se svými čtyřnohými parťáky objevuje zapomenuté kouty Česka a sdílí je s nadhledem, empatií a originálním přístupem – totiž „psí řečí“. Popovídali jsme si o tom, jak Tuláčci vznikli, proč je toulání tak důležité pro duši, a kam by vás Jana poslala, pokud chcete na chvíli opravdu zpomalit.

Jano, jak vznikl nápad na Tuláčky? Byla to od začátku cesta sdílení zážitků, nebo vznikly spíš jako osobní deník z cest?
To je dobrá otázka Mirku ☺ . Když jsem se přestěhovala na Podbrdsko, nikoho a nic jsem tu neznala. Jak jen to šlo, brala jsem tehdy ještě samotného Fráju na procházky. Prozkoumávali jsme Brdy i Plzeňský kraj a lidé se mne ptali, zda bych k fotkám nedoplnila i tipy na výlety. Jenže to dělal v té době každý. Tak jsem začala psát tipy na výlety psí řečí. To nás odlišilo od ostatních a čtenáře zaujalo.

Brdy jsou nádherné, tiché a neokoukané. A také plné překvapení.
Jana Beranová
Z tvých článků je cítit velký respekt k přírodě. Máš nějaké oblíbené místo, kam se ráda vracíš?
Jsem moc ráda, že je můj respekt k přírodě v článcích znát. Zamilovala jsem si Brdy. Jak jen to jde, jsem v nich. Ať už sama, nebo s Tuláčky. Brdy jsou nádherné, tiché a neokoukané. A také plné překvapení.

V čem podle tebe spočívá kouzlo pomalého a tichého toulání krajinou?
Člověk může být sám sebou. Na nic nemyslet. Jen nechá čas plynout a myšlenky přijdou samy. Já si na toulkách přírodou nejen odpočinu, ale odnáším si z nich i nové nápady. Navíc jsem se svými chlupáči, na kterých vidím radost ze svobody. To mne naplňuje.

Nechat starosti doma a vnímat to, co se kolem nás děje.
Jana Beranová
Co bys doporučila lidem, kteří chtějí cestovat vnímavěji a s větším respektem k přírodě i sobě samým?
Zabalit batoh a vyrazit do přírody. Je jedno kam. Mohou to být hory, lesy nebo rovina. Hlavně by to mělo být místo bez lidí. Nechat starosti doma a vnímat to, co se kolem nás děje. Není to nuda, jak si mnozí myslí. Zpěv ptáků, šumění větru ve větvích stromů a tiché kroky na cestě nám dají mnohem víc, než co si dokážeme vůbec představit.

Jaký je tvůj tajný cestovatelský sen, který si ještě chceš splnit – třeba i úplně malý?
Víš, že když ti na tohle odpovím, tak můj sen už nebude tajný? Lákala mne Stezka Českem, ale z té se stalo něco, čeho nechci být součástí. Takže hledám alternativu dálkového pochodu po Čechách, případně po Slovensku. V poslední době mne nadchla poutní místa. Jsou krásná a opomíjená. Do Santiaga mne to neláká, ale i u nás máme zajímavé možnosti.

Co pro tebe znamená být “na cestě”?
Být sama se sebou a nic neřešit. Pro mne je toulání relax pro duši i pro tělo.
Pro mne je toulání relax pro duši i pro tělo.
Jana Beranová
Nakonec – doporučíš čtenářům Toulavých Šlápot, hezké místo, kam se někdy „zatoulat“?
Moc ráda ☺ Za mne to jsou Brdy. Ze známých míst například okolí Malého Toku a Prahy, Třemšín a Křemel nebo okolí vrcholu Nad Maráskem. Ráda se vracím do březového háje pod Jordánem. A kdo to má do Brd daleko, tomu doporučím Písecké hory. Jsou nádherné, tajemné, neokoukané a je jen málo lidí, kteří o nich ví.
