Pod pojmem zlatá horečka si každý nejspíš představí muže stojícího uprostřed řeky a bedlivě pozorujícího dno rýžovací pánve. Aspoň tak nám to předkládají filmy a knihy pojednávající o nálezech žlutého kovu v Kalifornii či na Klondiku. Není to daleko od pravdy a i když u nás vypadaly zlaté horečky trochu jinak, ještě dnes existují místa, kde lze zlatokopy potkat a případně si to i vyzkoušet. Stačí, když si třeba zajedete do Jeseníků a navštívíte Zlaté Hory.

Zlaté Hory leží uprostřed lesů.
Zlaté Hory leží uprostřed lesů.

Městečko uprostřed lesů

Zlaté Hory (420 m n. m.), do roku 1948 Cukmantl, leží na severovýchodě od města Jeseníku v Olomouckém kraji, a to přímo na hranici s Polskem. Žije zde zhruba 4 600 obyvatel a jedná se tedy opravdu o jedno z nejmenších měst v Jeseníkách, přestože k němu patří i obce Horní a Dolní Údolí, Ondřejovice a Rejvíz. V okolí pramení řeky Zlatý potok, Olešnice a Černá Opava. Zlaté Hory obepíná Zlatohorská hornatina s nejvyšším vrcholem Příčnou horou (975 m n. m.) a sedmdesát procent území tvoří lesy.

Zlatorudné mlýny na naučné stezce.
Zlatorudné mlýny na naučné stezce.

Nerostné bohatství přineslo slávu

Historie města je úzce spjata se zlatem a hornictvím. Bohatá naleziště zlata zde objevili již ve středověku. K prvnímu největšímu rozkvětu Zlatých Hor došlo na přelomu 13. a 14. století. Blahobyt s úpadkem se pak střídal podle toho, kdo město vlastnil a jaká byla politická situace. V 18. století se začala těžba orientovat i na železnou rudu. Od roku 1952 se píše novodobá hornická historie. Vydržela čtyřicet let. Poslední vůz zlatohorské rudy byl slavnostně vytěžen 17. prosince 1993.

Rozhledna Biskupská kupa.
Rozhledna Biskupská kupa.

Lidé se vzpomínek na zlato nevzdali

Místní lidé se však vzpomínky na zlato a rudu nikdy nevzdali a hrdě se k tomuto odkazu svých předků dodnes hlásí. Svědčí o tom mimo jiné to, že každoročně se ve Zlatých Horách konají soutěže v rýžování zlata, působí zde Klub moravských zlatokopů a již se zde uskutečnilo i Mistrovství světa v rýžování zlata. Městské muzeum má rozsáhlou expozici o vývoji hornictví ve středověku i současnosti. Dále expozici historie inkvizičních procesů a čarodějnictví (85 místních lidí zde v 17. století upálili) a expozici historie města a kraje. Nuda vám opravdu nehrozí.

Naučnou stezkou ztracených štol

Kdo by se chtěl s hornictvím ještě více seznámit, udělá nejlíp, když se vydá na výlet po Naučné stezce Údolí ztracených štol. Vede kolem říčky Olešnice v níž se kdysi těžilo zlato, a to jak povrchově (rýžováním a jílováním), tak i hlubinně (měkkým dolováním). Sami tak projdete kolem historického přivaděče vody do rýžovišť až k jeho počátku a dvakrát navštívíte zlatorudné mlýny.

Historický skanzen

Právě u zlatorudných mlýnů je hornický skanzen, což znamená, že spatříte repliku středověkých hornických mlýnů a štol. V roce 1964 byla při geologickém průzkumu objevena jedna ze štol ze 17. století. Průzkum také prokázal opětovné nabohacování zlatonosných náplavů. Zlato se tedy ve Zlatých Horách nachází dodnes, i když jen v tak malém množství, že se ho nevyplatí těžit. Získat místní zlato je však možné v rámci různých soutěží nebo, když máte individuální štěstí a rýžování si zkusíte.

Kousek od Zlatých Hor leží poutní místo Maria Hilf.
Kousek od Zlatých Hor leží poutní místo Maria Hilf.

Léčí se zde děti

K dalšímu místnímu fenoménu patří bezpochyby lázeňství. Ve 20. letech 19. století zde Josef Weiss založil léčebnu (později městské lázně), ve které léčil revma, dnu, nespavost, ženské potíže a další neduhy. Od roku 1950 mají Zlaté Hory vyhlášenou dětskou léčebnu respiračních nemocí, což je vlastně pokračovatel původního Weissova zařízení. Zajímavé je, že součástí léčby je i pobyt v dřívějších hornických štolách. Místní klima má blahodárné účinky na dětský organizmus.

Vzhůru na Biskupskou horu

Může se zdát, že zlatohorská nej máme za sebou, ale opak je pravdou. Třeba jen prohlídka městské památkové zóny stojí za pozornost, a to včetně farního kostela Nanebevzetí Panny Marie nebo špitálského kostela svatého Kříže. Pro pěší turistiku a cykloturistiku jsou vhodné blízké cíle v okolí jako například zříceniny a ruiny hradů Kobrštejn (na skalnatém výběžku Zámecké hory), Leuchtenštejn (na severním úbočí Biskupské hory) a Edelštejn (po modré směrem na Příčnou horu). Na vrcholku Biskupské hory pak nezapomeňte vystoupat na rozhlednu ze které je v případě dobrého počasí uvidíte až do polské Vratislavi. Ze Zlatých Hor se sem dostaneme po zelené turistické značce.

V okolí najdete i prameny Opavice.
V okolí najdete i prameny Opavice.

Podobné články