V tomto článku vás seznámíme s jednou z jeskyní, kde pobývají zimní víly. Vydáme se za jevem, který vzniká za velmi specifických podmínek a na specifických místech. Zimní víly, jak jim přezdíváme, jsou ledové stalagmity. Pro tyto stalagmity jsou vhodným prostředím právě jeskyně. Zároveň je potřeba střídavé kombinace teplejších a chladnějších teplot v zimním období. A navíc je potřeba, aby před tím vším nasněžilo. Celý proces je zdlouhavý a vyžaduje přesně danou souhru událostí. Proto nemůžeme zaručit, že si zimní víly prohlédnete taky. Je to trošku sázka, zda-li vám příroda tyto víly ukáže, a zda-li je do té doby nerozšlape zvídavý a bezohledný člověk. Za zimními vílami tedy zkuste vyrazit raději v zimě.
Vydáme se k Ostrovu u Macochy
Za Smrtní jeskyní se vydáme do jeskyněmi proslulého Moravského krasu a uděláme si procházku nejen za vílami, ale i krásným lesem. Uvidíme i větrný mlýn a navštívíme vyhlídku na jeskyni Balcarku a přilehlou přírodní rezervaci. Celá procházka má něco přes 5,5 km s příjemným převýšením 100 výškových metrů. Procházka začíná u jeskyně Balcarka u Ostrova u Macochy. Balcarka je z obou stran obklopena Přírodní rezervací Balcarova skála – Vintoky. Vápencové skalnaté hřbety ukrývají rozsáhlý jeskynní systém. Rezervace má zachovaný charakter stepních trávníků s křovinami. Jejich údržbu mají na starosti ovečky. Rezervace je domovem pro vzácné rostliny a živočichy.
V Cigánské jeskyni žili kočovní Cigáni
Od Balcarky se vydejte po cestě na jih a brzy uvidíte vstup do Cigánské jeskyně. Jeskyně má jméno po kočovných Cigánech, kteří zde až do poloviny 20. století žili a využívali otvorů ve stropech, kudy unikal kouř z ohnišť. Samotná jeskyně za nakouknutí stojí, je poměrně velká a lze pochopit, že tady tak dlouho bydlel člověk. I pro nás tuláky na vandru, by tato jeskyně byla výbornou útulnou k přespání. Nejspíš už tady najdete několik stalaktitů či rampouchů visících ze stropu. To hlavní ale teprve přijde. Za dalších 1400 metrů po silnici dojdete ke schované jeskyni u zatáčky. Opatrně až budete k jeskyni vylézat, či se z ní vracet. Po silnici občas něco pojede a za zatáčku není moc vidět.
Smrtní jeskyně – domov zimních víl
Smrtní jeskyně má děsivé jméno. V minulosti se do této jeskyně nosila na jaře smrtka (Morana). Před jeskyní se pak slavnostně upalovala. Taktéž se uvnitř jeskyně našly ostatky jeskynního medvěda. Dnes je tato, trošku veřejnosti skrytá, jeskyně domovem sezónních zimních víl. Četné malé i velké stalagmity rostoucí jakoby ze země jsou úchvatná podívaná. Jeden ledový sloupeček vedle druhého. Vše působením tání sněhu na povrchu jeskyně. Voda se pak prodírá půdou a malými otvůrky ve stropu jeskynní místnosti se dostává až do vnitřní části jeskyně. Zde se společně s kondenzovanou vlhkostí spojí v kapičky, které pak kapají na ty samá místa na podlaze jeskyně. Za velmi nízkých teplot pak tyto místa postupně zamrzají a tvoří tyto ledové sloupečky.
Víly se objeví jen za určitých podmínek
Jak si můžete z tohoto velmi zjednodušeného popisu vyvodit, musí na to být vhodné místo, čas i souhra přírodních okolností. My jsme měli štěstí a na tyto zimní víly jsme ještě narazili. Je ale pravděpodobné, že o pár teplejších dní později už bychom nenašli nic, než jen mokré dno jeskyně. Náležitě jsme si proto početné rodinky zimních víl vážili a dávali velký pozor, abychom je zanechali ve stejném stavu, jako jsme je našli. Přejeme vám mnoho štěstí, abyste víly viděli také. Ostatně neuškodí občas sledovat sociální sítě, kde lze správný čas „vyčíhnout“.
Zeleným lesem k větrnému mlýnu
Od Smrtní jeskyně se vydejte po červené směrem k Macoše. U rozcestí Občiny pak po zelené na sever. Půjdete krásným lesem s vysokými stromy. Když jsme šli v půlce února, byl les úplně zelený. Tady je snad zeleno celoročně. Moc příjemná procházka. Z lesa volně cesta přechází v pole a brzy dojdete do horní části Ostrova u Macochy. Stavte se k větrnému mlýnu holandského typu. Velmi zachovalý mlýn z roku 1865 byl postaven z bílého vápence a dnes je kulturní památkou. Mouka se zde mlela do začátku 20. století. K mlýnu se můžete dostat i z druhé strany maličkou oklikou. Uvidíte jej krásně zepředu a z druhé strany je moc hezká vyhlídka na Balcarku a přilehlou přírodní rezervaci. Pokochejte se a pomalu sestupte z kopce zpátky k parkovišti u Balcarky, kde jsme nechali auto.
