Slovinsko je pro nás Čechy velmi snadno dostupnou a navíc krásnou zemí. Pokud máte rádi hory, tak si zde přijdete na své a místní malebné vesničky mnohdy skrývají hodně zajímavých věcí. Patrně jako jediný stát bývalé Jugoslávie zůstalo Slovinsko nedotčeno válkou, která v 90. letech 20. století postihla zbytek rozpadající se federace. Slovinci si dokázali vlastní nezávislý stát získat nenásilnou a klidnou formou, což v mnohém připomíná rozpad Československa.

Nejvyšší hora Julských Alp Triglav.
Nejvyšší hora Julských Alp Triglav.

Historie se podobá té naší

První slovanské kmeny se na území dnešního Slovinska usídlili už v 6. století. Od 14. století upadla země pod nadvládu Habsburků a teprve v 19. století se politická situace uvolnila natolik, že se začalo rozvíjet národní uvědomění a prosazovat myšlenka sjednocení jižních Slovanů. Snahy o nezávislost daly podnět ke vzniku Království Srbů, Chorvatů a Slovinců v roce 1918. V roce 1929 bylo přejmenováno na Království Jugoslávie. Teprve v roce 1945 vznikla jugoslávská federace a Slovinsko bylo jednou z jejích šesti republik.

Hlavní město Slovinska Lublaň.
Hlavní město Slovinska Lublaň.

Jeskyně a jezera jsou úchvatné

Hlavním městem je Lublaň a v zemi žije zhruba 2,1 milionu obyvatel. Úředním jazykem je slovinština. Na rozdíl od České republiky, Slovinci již přijali měnu euro. K největším rekreačním přímořským střediskům patří města Piran, Izola a Koper. Mají středověký ráz, ale návštěvníkům nabízejí hotely na úrovni, bohatá je nabídka sportovního vyžití. Za návštěvu stojí také krasové jeskyně. Škocjanské jeskyně jsou zapsány v UNESCO, délka dosahuje až 1400 m a hloubka 150 m. Protéká zde podzemní řeka Reka. K nejpopulárnějším v Evropě však znalci řadí jeskyni Postojna. Kdo se rád vykoupe v průzračném jezeře, měl by se vydat do oblasti Zreče Pohorje, a to konkrétně k jezerům Lovrenc a Črno. Jedno z největších měst Maribor zase skrývá termální lázně, Adrenalin Park a tzv. Sněhový stadion. Solné pánve zájemci uvidí v národním parku Sečolje. Po celé zemi je pak řada přístupných hradů a klášterů.

Julské Alpy jasně vedou mezi návštěvníky

Velmi úchvatnou částí Slovinska jsou Julské Alpy. Nepsanou vstupní branou do alpského Triglavského národního parku je vesnička Mojstrana. Odtud to je k prvnímu horskému centru Aljaževu domu (1015 m n. m.) coby kamenem dohodil. Turistická základna nese jméno svého zakladatele a místního horala Jakoba Aljaže. Tento kněz dal podnět k výstavbě horské chaty v roce 1904 a poté, co ji smetla lavina ještě v roce 1910. Od Aljaževa domu se turisté obvykle vydávají směrem na horský předěl Vrata a k další chatě – Pogačnikovu domu. Cestou je vidět asi třímetrová horolezecká skoba s karabinou. Jedná se o pomník padlým partyzánům z let 1941 až 1945. Již zmíněný skalní útvar Vrata vypadá opravdu jako horská brána. Pogačnikov dom je odtud vzdálen jen asi půl hodiny pěšky. . Jožet Pogačnik byl náčelník komise Gorske reševalne služby (Horské služby) a zahynul zde v roce 1951. Tady se již turisté nacházejí ve výšce 2052 metrů nad mořem a Alpy se pyšní svou krásou.

Historie a moře ruku v ruce.
Historie a moře ruku v ruce.

Vzhůru ne nejvyšší horu Triglav

Nejvyšší horou Triglavského národního parku je Triglav. Její vrcholek se tyčí do výšky 2864 metrů nad mořem. K výstupu můžete použít například severní stěnu. Nejedná se zde o žádné horolezectví, ale poměrně namáhavou vysokohorskou turistiku či jak by se dnes řeklo treking. Místy jsou ve skále železné skoby nebo ocelová lana, pomocí nichž se leze nahoru. Nadmořská výška rychle stoupá, na některých místech leží sníh i v létě. K většímu odpočinku vybízí Triglavský dom. Tato celkem velká chata je postavena na paměť padlým partyzánům. Nejedná se však ještě o samotný vrchol Triglavu. K němu je to dalších asi devadesát minut náročným terénem. Na odvážlivce opět čekají skoby a ocelová lana. Na hřebeni těsně pod vrcholem je několik pamětních desek se jmény zde zahynuvších lidí. Na místě přímého vrcholu se nachází asi dva metry vysoká věžička s letopočtem 1895. Máte možnost vidět alpské velikány tzv. z patra. I mraky jsou níž než vy.

Julské Alpy.
Julské Alpy.

Krásné podhorské vesničky

Podhorské vesničky nijak nezaostávají za městy. Obvykle jsou vidět udržované domy, všude čisto. Prakticky každá ves v horách má své muzeum. O tělesné potřeby se pak postarají hospůdky a slušně zásobené obchody. Slovinci tvoří 90 procent obyvatel země, zbytek jsou Chorvaté, Maďaři či Srbové. Převažuje katolické náboženství, v menší míře pak pravoslaví a islám. Slovinsko sousedí s Chorvatskem, Maďarskem, Rakouskem a Itálií. Malým proužkem země (44 kilometrů) má přístup k Jaderskému moři. K větším městským centrům vedle hlavního města patří Maribor, Kranj a Celje.


Podobné články