Ve východní části Slovenska se nachází území zvané jako Slovenský ráj. Jeho rozloha je 19,763 hektaru a devadesát procent plochy pokrývají lesy. Statut národního parku má od roku 1988 a není divu. Slovenský ráj patří bez přehánění k nejkrásnějším národním parkům ve střední Evropě. Charakteristický je především svými roklinami, kaňony a nádhernými vodopády. Navíc se zde vyskytuje téměř 200 jeskyní a propastí.
Turistickými trasami se to jen hemží
Slovenský ráj patří do oblasti Slovenského rudohoří, území spadá do povodí řeky Hornád. Pro návštěvníky je připraveno zhruba 300 km značených turistických tras a 5 naučných stezek. Na severovýchodě hraničí s Hornádskou kotlinou a na severozápadě s Nízkými Tatrami. Obvyklým a nejsnadnějším výchozím bodem pro vstup do Slovenského ráje je Spišská Nová Ves, odkud se přesunete do turistického střediska Čingov, které leží na samotné hranici národního parku. V Čingově lze najít i ubytování, což je ideální, bydlíte takříkajíc hned u zdroje a k túrám to nemáte daleko. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit tu variantu, kdy celou dobu pobytu bydlíte na jednom místě a každý den vyrážíte hvězdicově na své zvolené trasy. Koneckonců jste v národním parku a na nějaké volné táboření to proto není.
Vzhůru po žebřících a lávkách
Národní park Slovenský ráj je pověstný tím, že velké množství turistických tras je pěším turistům zpřístupněno jen díky vybudované soustavě žebříků, lávek, stupaček a úchytných řetězů. S něčím takovým se setkáte prakticky na jakékoliv trase a věřte mi, nebudete litovat. Zdejší příroda je opravdová divočina, a to doslova. Fotografové si přijdou na své a zážitky a osobní pocity budou ještě dlouho poté mít hřejivý nádech souznění s přírodou. Jen si zkuste představit, že se škrábete po žebříku vzhůru a v těsné blízkosti vedle vás spadá dolů dlouhý čarokrásný vodopád. Teprve až to uvidíte na vlastní oči, pochopíte, proč je toto území chráněno a proč se jmenuje zrovna Slovenský ráj.
Prielom Hornádu vás opravdu dostane
Řekněme si nyní pár slov o některých zajímavých místech, které by turista pokud možno neměl vynechat. Turistické středisko Kláštorisko uvnitř národního parku bývalo kdysi místem, kde se smělo oficiálně stanovat. Tyto ideální podmínky již bohužel neplatí, ale přesto zde najdete ubytování v turistické chatě. Nedaleko odtud se nachází místo zvané Prielom Hornádu. Jedná se o šestnáctikilometrový úsek horního toku řeky Hornád, a to od ústí Velké Bílé Vody až po Smižany. Kaňonovité údolí je průchodné jen díky soustavě lanových lávek, kovových můstků a lávek, stoupaček a dřevěných můstků. To vše je doplněno o úchytné řetězy. Naskýtá se tak jedinečná možnost vidět Hornád z ptačí perspektivy, kdy z jedné strany je vysoká skála a z druhé vůbec nic, jen pod vámi teče řeka. Vy se nacházíte na kovových stupačkách a přidržujete se již zmíněných řetězů.
Nejlepší výhled má Tomašovský výhlad
Skalní galerie Tomašovský výhlad (680 m n. m.) má jiné přednosti. Galerii najdete v jižním svahu Ludmanky a jak už sám název napovídá, jde hlavně o výhled. Ze skály je vidět na Prielom Hornádu, dolinu Bílého potoka a při dobrém počasí i na Vysoké Tatry. V okolí najdete i cvičné horolezecké skály a rovněž zajímavé skalní útvary zvané Jehla a Kazatelna. Tomašovský výhlad je jedinečný tím, že přijdete až těsně k okraji skály a pod sebou už nic nemáte, jen hluboký devadesátistupňový sráz. Odvážlivci, kteří netrpí závratěmi se na okraj klidně i posadí. Jinak je lepší se přiblížit jen tak, ať neriskujete pád. Kdo rád obdivuje vodopády, může navštívit Kláštorskou roklinu. Přístupná je díky lanové lávce u ústí rokliny do Hornádu. Největší vodopád nese jméno Duhový vodopád. Dále tady uvidíte vodopád Objevitelů, vodopád Antona Straka, kaskády Gustava Nedobrého, Malý vodopád, vodopád Kartuziánů a Machův vodopád. Mimochodem, ve Slovenském ráji nejsou údaje na turistických směrovkách v kilometrech, ale v čase. To znamená za jak dlouho lze průměrnou chůzí daný úsek zvládnout. Ne všichni jsou na tento způsob zvyklí, tak ať to někoho nevyvede z míry.
Podívejte se i do jeskyní
Jak už bylo dříve řečeno, ve Slovenském ráji jsou i jeskyně. Nejznámější a nejkrásnější je Dobšinská ladová jeskyně, zpřístupněna již od roku 1870 a zapsaná v UNESCO. Prohlídková trasa měří 515 metrů a samotná prohlídka trvá zhruba 30 minut (vstupné – 8 euro dospělí, 4 eura děti, 7 euro studenti). Osobně doporučuji se před vstupem náležitě obléknout. Teplota se uvnitř totiž pohybuje od 0,8 až po – 3,9 stupňů Celsia. To víte, ledová jeskyně. Kdo si chce od turistických výšlapů trochu odpočinout, může se chvíli věnovat třeba rybolovu. Příležitosti jsou na potoce Velká Bílá Voda, na řekách Hornád a Hnilec nebo u vodní nádrže Palcmanská Maša.
Zajímavostí v okolí je dost a dost
O možnostech ubytování v Čingově a Kláštorisku jsme se již zmínili. Další šance se pak naskýtají ve Spišské Nové Vsi, v obcích Mlynky, Abrahámovce a Dobšiná nebo v Popradu. V okolí jsou rovněž příležitosti pro cykloturisty. Spišská Nová Ves pak nabízí koupaliště, krytý bazén, fitcentra, jezdecký areál, tenisové kurty, galerii a muzeum či zoologickou zahradu. Pyšní se i římskokatolickým farním kostelem s nejvyšší věží na Slovensku, která má úctyhodných 87 metrů.
