Máte svou zahradu, milujete zahradničení? Mnozí z vás patrně odpoví na obě části úvodní otázky ano. Bodejť by taky ne, vždyť zahrádka a vše kolem ní patří k jedné z nejoblíbenějších činností. A ten, komu zahradničení moc neříká dost často aspoň rád obdivuje květy, stromy a rostliny. Tak nějak tuto stránku přírody máme všichni uloženou v srdci, což se vyplatí i na cestách. Květná zahrada v Kroměříži představuje od všeho něco a pro každého něco. Jde vpravdě o takové umělecké dílo se vším všudy. Tahle zahrada je bez příkras fascinující ukázkou snoubení zázraků přírody a umu zahradníků a krajinářských architektů. Podívejte se sem i vy.
Díky panu biskupovi
Samotné město Kroměříž leží ve Zlínském kraji. Květná zahrada (zvaná také jako Libosad) má docela bohatou historii a za její vznik vděčíme panu biskupovi. V druhé polovině 17. století olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelkorna nechal vybudovat zahradu, která je dnes známá jako Květná zahrada. Práci svěřil italským architektům F. Luchesemu a P. G. Tencallovi. V současnosti objekt spravuje Národní památkový ústav. Není bez zajímavosti, že původně na místě byla neplodná a bažinatá půda. Vypravte se sem klidně i s dětmi, i ony tady najdou něco, co je zaujme.
Všechno má svůj řád
Květná zahrada Kroměříž je místem, kde má všechno svůj řád, své určení, svůj smysl. Celé dohromady je to prostě skvost. Zahrada se rozkládá na ploše 16 hektarů, jsou zde cesty ve vysokých špalírech i 244 metrů dlouhá Galerie soch antických bohů a bájí. Samotný vstup, vybudovaný v 19. století, tvoří čestný dvůr klasicistního typu uzavřený skleníky (konkrétně jde o Hrubý a Tropický skleník). Centrální rondel pak tvoří rotunda v geometrickém středu. K hlavnímu vchodu do Květné zahrady se snadno dostanete z náměstí Míru a ulicí Generála Svobody.
Vedle květin i obdivuhodné stavby
O jistých stavbách jsme se krátce zmínili, ale to by bylo málo. Vězte tedy, že rotunda je osmiboký pavilon centrálně orientovaný. Interiér je zdoben mytologickými výjevy s náměty Ovidiových Proměn. Okna jsou s různobarevnými skly, podlaha je mozaiková a střed vyplňuje Foucaultovo kyvadlo ( z roku 1908), které demonstruje zemskou rotaci. Zdejší kolonáda (z roku 1671) má vyhlídkovou lávku a zabírá celou jednu stěnu zahrady. Spatříte 22 ženských a 22 mužských soch. Květná zahrada je od roku 1998, společně s Podzámeckou zahradou a arcibiskupským zámkem, na Seznamu světových kulturních a přírodních památek UNESCO.
Sami nebo i s průvodcem
Květnou zahradu můžete navštívit zcela bez problémů. Lze ji projít naprosto samostatně nebo třeba i s průvodcem. Je na vás čemu dáte přednost. Květná zahrada je opravdu vrcholné umění zahradní architektury, takže je se na co dívat. Pochopitelně tady budete míst množství příležitostí k fotografování, a to jak samotných rostlin, tak výše zmíněných objektů a vůbec celého komplexního pojetí. Kdo ví, zda již v době svého vzniku zahrada odpovídala představám pana biskupa. Patrně asi ano, protože dílo italských architektů se dále rozvíjelo a jinak tomu není ani dnes.
