Jednou z nejkrásnějších a nejdivočejších lokalit Hrubého Jeseníku je beze vší pochybnosti kaňon Bílé Opavy. Není divu, že sotva co sleze z jesenických kopců sníh, tak je zmíněné údolí frekventovaným místem pěších turistů. V zimě sem Horská služba nedoporučuje chodit, protože terén je zde velmi těžký a exponovaný. Přes svou náročnost jde o jedinečnou ukázku divoké a nespoutané přírody umocněnou navíc tokem říčky Bílá Opava.
Od svahu Pradědu
Bílá Opava pramení na jižním svahu nejvyšší jesenické hory Pradědu. Jejími přítoky jsou Pradědský potok, Ovčárenský potok a několik drobných bezejmenných potůčků. V úseku mezi Karlovou Studánkou a chatou Barborka se jedná o Naučnou stezku Bílá Opava. Nacházíte se zde v Moravskoslezském kraji.
Náročný terén Hrubého Jeseníku
Naučná stezka Bílá Opava je sice jen 3 km dlouhá, ale jak už bylo řečeno na začátku, jde opravdu o náročný terén, který se nehodí pro malé děti. S těmi se můžete projít po vedlejší snadnější stezce. Jako výchozí bod je nejvhodnější zvolit Karlovu Studánku (800 m n. m.). Odtud pokračujete po žluté turistické značce směrem na obec Vidly. Asi po 300 metrech narazíte na rozcestník Bílé Opavy. Stále se držíte žluté značky. Před samotným náročným začátkem naučné stezky se žlutá dělí s modrou turistickou značkou. Tady je lepší pro rodiny s malými dětmi odbočit na modrou. Jednodušším terénem se nakonec dostanete na stejné místo, jako ti, co zůstanou na žluté. Nás však tady zajímá právě ta žlutá značka.
Projdete přírodní rezervací
Naučná stezka Bílá Opava je součástí Národní přírodní rezervace Praděd. Má tedy statut nejvyšší ochrany. Horský terén s lesním porostem a bystřinou zmíněné řeky tak dosahuje doslova pralesního charakteru. Na stezce je umístěno množství dřevěných můstků a lávek. Nechybí několik informačních tabulí o místní fauně a flóře. Roste zde charakteristická forma smrku známá jako jesenický smrk. Skalní útvary vytvářejí různá romantická zákoutí. Po trase jsou četné vodopády, kaskády a peřeje. Největší vodopád má výšku 7,9 metru. V úseku 40 metrů voda překonává výškový rozdíl přes 16 metrů. Ojedinělé jsou tzv. obří hrnce, což je vždy mísovitá prohlubeň o průměru několika decimetrů a hloubce několika centimetrů. Vyplatí se udělat si na tuto výpravu čas, nespěchat a občas se zastavit a pořídit si neopakovatelné fotografie.
Až na samotný nejvyšší vrchol Praděd
Konec naučné stezky je kousek pod chatou Barborka. Tady se můžete rozhodnout, zda pokračujete dál na Barborku nebo zda odbočíte a půjdete hned na Ovčárnu. Chata Barborka (1325 m n. m.) je útulná hospůdka, kde je možné se i ubytovat. Jde o významnou křižovatku turistických tras. Sbíhají se tu značky modrá, červená a zelená. V chatě je sauna i tělocvična. Po náročném výstupu kaňonem Bílé Opavy (všimněte si velkého převýšení – start 800 m n. m. a cíl 1325 m n. m.) každému jistě přijde vhod odpočinek u dobrého jídla a pití. Teprve až se zase cítíte fit, pokračujete na vrchol nejvyšší hory Jeseníků Praděd (1492 m n. m.). Ostatně máte ho vlastně přímo nad sebou, skoro na dosah. Cesta na Praděd je bohužel asfaltová, jinak to tady nejde. Na této trase potkáte množství jiných pěších turistů a rovněž i cykloturistů. I na Pradědu je restaurace a možnost ubytování.
Výlet zakončíte v Karlově Studánce
Z Pradědu pak vaše kroky povedou na Ovčárnu (1307 m n. m.), vyhlášeného horského střediska. Spojnice turistických tras Praděd, Petrovy kameny, Skřítek, Červenohorské sedlo. Cestou ještě minete chatu Kurzovní. Už jen rozhled z těchto míst na celé Jeseníky je úchvatný. Z Ovčárny jdete buď dolů zpět do Karlovy Studánky nebo zde přenocujete a další den se vydáte na Malou Morávku, a to Velkým kotlem nebo hlavním jesenickým hřebenem. Jestliže však jdete jen na jeden den, je nejvhodnější sejít do zmíněné Karlovy Studánky. Určitě bude ještě čas si prohlédnout toto lázeňské městečko než vám pojede autobus. A pokud jste zde zanechali svůj automobil, tak to máte ještě jednodušší.
