Pozor, pozor, tento článek je pro snílky a nadšence. Máte-li stejně dobrodružné srdce a jestli vás jen tak něco nezalekne, udělejte si pohodlí a nechte se navnadit na něco úžasného. Spolu si projdeme jednu náročnou trasu. Odměnou vám však bude příroda, za kterou byste museli do kanadské divočiny. Taková příroda je ale mnohem blíž, než byste čekali. Triglavský národní park se nachází v severozápadním Slovinsku. My s vypětím všech sil uvidíme území Doliny Sedmi Triglavských jezer, které bychom snad mohli nazvat jedním z nejkrásnějších údolí pod Triglavem. Tahle příroda vás uhrane a už nepustí. Omluvte mi sentiment v článku, je totiž napsán od srdce.
Přijíždíme od Bohinjského jezera
V paměti vám zůstane ale i samotná cesta. Už samotný příjezd je ohromný, jedeme totiž kolem Bohinjského jezera, jenž je prostě úchvatné. Čistá voda, po březích stromy a nad jezerem se tyčí majestátné hory. Z auta vystupujeme až na parkovišti u Koči pri Savici. Právě Savice napájí vodou zmíněné jezero. Od Koči si můžete udělat i kratičký výlet k prameni a vodopádu Savice, který je 60 metrů vysoký.
Za dva kilometry tisíc výškových metrů
My se ale vydáme od Koči na sever, přejdeme Savici a pokračujeme kousek do lesa. Za chvíli ale začínáme stoupat čím dál víc do kopce. A ani se nenadějete a je to opravdu strmě vzhůru. Inu, při plánování se podíváte na mapy.cz, které vám s úsměvem sdělí, že na prvních dvou kilometrech chůze nastoupáte jeden tisíc výškových metrů. Pravděpodobně vám polezou oči z důlku podobně jako nám. Vyžaduje to určitou minimální fyzičku, ale lze to zvládnout. Potřebujete však notnou dávku trpělivosti a zkrátka vydržet nastupující únavu. Postupné nabírání výšky vám ale brzy zahřeje svaly na tu správnou provozní teplotu. Přibližně v první třetině výstupu se to zlepší a nahoru to pak jde lépe.
Pašerácká stezka se vine serpentinami
U rychlého nabírání výšky ale ještě chviličku zůstaneme. Cestička nahoru je úzká, často přes kameny a působí opravdu dobrodružným dojmem. Taková ta stezka, o které byste řekli, že ji používali k pašování vzácného zboží. Dala by se i označit jako klasický případ kozí stezky. Tato kozí stezka se vine do serpentin, která se láme každých 10 metrů i méně. Často jdete i po ocelových stupačkách nabouchaných do skály. Mnohem častěji ale potkáte pomocná ocelová lana, kterými se jistíte. Když jdete vzhůru tak máte po jedné straně skalní stěnu, po druhé straně strmý sráz a případnou hrozbu dlouhého pádu. Proto máte u opravdu nebezpečných úseků dostatek lan, které vám pomohou při výstupu.
Koča pri Savici se vám postupně vzdaluje v údolí
Avšak nechci vás úplně odradit. Za náročné stoupání a jistou úroveň nebezpečí se vám každou chvíli otevře úplně nový pohled do širokého okolí. Uvidíte spoustu krásných výhledů na okolní kopce, a také na údolí, kde jste nechali auto. Všimnete si taky jak se vám Koča pri Savici vzdaluje čím dál více. Vrcholky lemující údolí občas dostanou peřinu z mlhy. Jindy sledujete jak se mlha valí ze svahu a celá scenérie vypadá, jako byste si pustili ve zpomaleném záběru právě padající sněhovou lavinu. Něco opravdu nádherného. Připočtěte si k tomu adrenalin, který se vám při zdolávání překážek valí do žil. V tu ránu se cítíte jakože opravdu žijete. Jakože možná žijete přesně pro tuto chvíli a pro toto místo.
Přicházíme k prvnímu ze Sedmi Triglavských jezer
Asi si to jako zcestovalí Češi uvědomujeme, neboť jsme cestou potkali hned další 4 české páry drápající se nahoru. Každé stoupání jednou končí, a to i to nejstrmější. Zvládli jsme to a vydrápali se nahoru. Došli jsme k první zastávce – Črno jezero, které leží v uzavřeném údolí uprostřed lesů. Nebylo mnoho vody, to ale na lehkosti bytí tomuto místu nijak neubralo. Pes, doprovázející jeden český pár, běžel a chtěl vodu ihned vyzkoušet. No to by nebylo pořádné trdlo, aby nezůstal do půl těla v bahně. Když se už ale zmiňujeme o psech, raději bychom je na tento výlet nedoporučovali. U jezera jsme strávili příjemnou odpočinkovou chvíli. Črno jezero je zároveň prvním ze Sedmi Triglavských jezer.
Kanadská divočina v Evropě
Jdeme dál, naším cílem je Koča pri Triglavskih jezerih. Cesta už je pozvolné stoupání bez rizika. Míjíte vyhlídky na stromoví, po pravé straně občasná skaliska a trasa je velmi příjemná. Dorazíte do místa se jménem Bela skala, odkud je to zase trošku strměji vzhůru, ovšem pozor před vámi je posledních 150 výškových metrů k cíli! To už přece zvládneme, když je cíl tak blízko. A za chvíli se nám otevře příroda, která by učarovala i tomu největšímu škarohlídovi. Kanadská divočina v Evropě. Údolíčko snoubící Dvojno jezero se zeleným porostem okolo, opět všude okolo stromy a vysoké vrcholy. V pozadí Koča, která má skoro vždy otevřeno. Takové panorama by bylo inspirací leckterému malíři.
Dvojno jezero vás překvapí ve všech ohledech
Kocháme se výhledy a přicházíme pomalu do Koči. Uvnitř si objednáváme guláš s kolínky a vrcholové pivo. Takové vrcholové občerstvení chutná jako ten nejúžasnější gurmánský požitek na světě. Třešničkou na dortu pak už byla možnost placení kartou. Koča a Dvojno jezero nás dokonale překvapily. Zapisujeme se do návštěvnické knihy, a protože jsme dosti vyčerpaní a máme ještě další plány, nepokračujeme k dalším jezerům sedmičky. Nabíráme síly a jdeme se podívat přímo k Dvojnu jezeru a prostě jen jsme. Neděláme si hlavu z těžkostí, díváme se okolo a začínáme mít máme myšlenky, že příště půjdeme dál a časem i na Triglav samotný. Netřeba slov, bohatě stačí to cítit.
Pomalu a bezpečně zpátky, nemá cenu riskovat
Až po čtvrthodině začínáme přemýšlet jak náročný bude sestup tou samou cestou jako byl výstup. Do kopce se jde vždy lépe a u této trasy to platí dvojnásob. Nebudu vám lhát, je to pořádný nápor na kolena a dáváte si sakra pozor kam šlapete a ať neuklouznete. Morálku vám kazí jen zřejmě místní senioři, kteří ale jsou fit a plní entuziasmu a dolů téměř běží bez jediného zaškobrtnutí. S mírným trapným pocitem si udržujeme pomalý ale jistě bezpečný sestup. Cesta dolů utíká trochu rychleji, ale na konci jsme už rádi, že jsme v pořádku došli. Tento výlet byl jedním z nejúžasnějších, co jsme zatím zažili a budeme si jej pamatovat do konce života.
\
