Nadšený cyklista, cestovatel, dobrodruh a zanícený vypravěč. Tak nějak by se asi dal charakterizovat Tadeáš Šíma z Prachatic. Na svém kole již procestoval řadu zemí, pořádá cestopisné přednášky a rovněž cestovatelský festival Prachcest. Jeho vyprávění jsou zajímavá, poučná i humorná. My jsme se s ním seznámili právě na jedné přednášce, kterou měl v jihočeských Malenicích. Nyní se s Tadeášem můžete seznámit také vy.
Co nebo kdo vás přivedl k cestování?
Začalo to na střední škole, respektive na intru, kde jsem prožíval nejhezčí roky života s kamarádem Tomášem. Bylo to tuším ve třeťáku, kdy jsme poprvé zdvihli palec u silnice a stopli si první auto na západ. Postupem času se cesty prodlužovaly a byly stále dobrodružnější.
Projel jste Afriku, Arabský poloostrov a Střední Ameriku. Jaká destinace vás láká do budoucna?
Do Afriky se neustále vracím. Především do Konga, kde spolupracuji s neziskovou organizací Save elephants pod záštitou Arthura F. Sniegona z Třince. Ten kousek země mi přirostl k srdci, avšak rád bych se podíval i na další místa. Vysněnými destinacemi je například Nepál, Špicberky, Patagonie, Antarktida. Je toho hodně na jeden krátký lidský život.
Je toho hodně na jeden krátký lidský život.
Tadeáš Šíma
Cestujete na kole, je to pro vás větší prožitek či máte i nějaké sportovní cíle?
Po nějaké době mi právě ten autostop nestačil. Nenacházel jsem v něm tu svobodu, kterou jsem od cestování vyžadoval. Pořídil jsem si tedy kolo a zjistil, že i na kole se dají ukrajovat dlouhé vzdálenosti. A ta svoboda při tomto stylu cestování je někdy až hmatatelná.
Své vzdálenosti počítáte na třešňáky. Můžete říct o co jde? Máte představu kolik třešňáků jste již ujel?
Třešňák je umělá jednotka vzdálenosti, kterou jsem vytvořil, když jsem projížděl rozlehlou saharskou pouští. To znamená, že 1 třešňák je roven 20 km a jedná se o vzdálenost z mých rodných Prachatic na naší chalupu v Třešňovém Újezdci. Jako malý kluk jsem tuhle vzdálenost na kole jezdíval a vzpomněl si na ní právě na poušti. Když ráno vylezete ze stanu, sednete na kolo a víte, že je před vámi 100 km, je to hrozně demotivující. Když však vyrazíte do pouště s vědomím, že máte ušlapat „pouhých“ 5 třešňáků, dáte si to s prstem v nose. Vlastně nemám úplně ponětí kolik třešňáků jsem v životě už absolvoval, ale budou to řády tisíců.
Cestujete raději sám nebo s někým dalším? Existují případně vaši oblíbení parťáci?
Obě varianty mají něco do sebe. Někdy měsíce samoty v africké divočině dokáží člověku otevřít mysl. Jakmile ale člověk vezme s sebou na dlouhou cestu parťáka, se kterým si rozumí, hezky se na prožitá dobrodružství společně vzpomíná ještě hodně dlouho. Já měl na parťáky vždycky velké štěstí.
Někdy měsíce samoty v africké divočině dokáží člověku otevřít mysl.
Tadeáš Šíma
Pořádáte přednášky, je ještě nějaká další možnost, kde se s vámi mohou lidé setkat?
Určitě se se mnou lidé mohou potkat mezi řádky na stránkách v mých knihách Na kole přes Afriku a v novince Doma na cestách. Občas třeba i ve vzduchu na padáku nebo v rodných Prachaticích, kde pořádám cestovatelský festival Prachcest (letos bude 8. – 9. listopadu 2024) Všechny do Prachatic zvu. Je to krásné město, které stojí za návštěvu.
