O Priessnitzových léčebných lázních jste si už jistě přečetli v článku lázně Jeseník. Věděli jste ale o atraktivitě okolní krajiny? Stačí si přiblížit mapu směrem na sever a zjistíte, že místní příroda je doslova obsypaná přírodními prameny. A nejen to, zdejší mírné kopce nabídnou i několik úchvatných vyhlídek. Vydáme se z metropolitního života za čerstvou pramenitou vodou a výhledy do širokého okolí. Dobrá, abych byl přesný, tak ve městě se zastavíme na jedno pivo. Jinak nás ale po většinu času čekají lesní cestičky, kam se příliš turistů nevydává. Výlet je ideální i pro vaše pejsky. Vyčíhněte si dobré počasí abyste si klidnou procházku mohli užít co nejvíce. Prameny lázní Jeseník budou stát za to. Slibujeme.

Heckelův pramen a Tisová skalka

Výpravu začneme z vlakové zastávky vesničky Česká Ves. Dejte se kousek podél trati směrem na sever a zabočte na polňačku do kopce po modré. Napojíte se tak na naučnou stezku Česká Ves. Polní pěšinka je zároveň křížovou cestou a záhy přejde do pásu listnatých stromů, které vás povedou až k rozcestí Pod Heckelovým pramenem. K samotnému pramenu je to již kousek. Heckelův pramen je příjemné a osvěžující místo opravené v roce 2015 a pojmenované po majiteli blízkého Lesního domova. Původní pramen tvořila malá kamenná mohyla s kovovou trubkou. Po rekonstrukci byla na místě pramene vybudována nízká zeď s žulovou krychlí coby odtokem. Do zdi je zasazena informační tabule v rámci naučné stezky.

Prameny lázní Jeseník nabídnou skvělou šanci k osvěžení.
Prameny lázní Jeseník nabídnou skvělou šanci k osvěžení.

Nad pramenem je obnovená kaplička, kterou původně nechal postavit místní hostinský Josef Deseive. Po předčasné smrti své manželky Anny nechal zbudovat tento dřevěný kostelík s oltářem, jakožto památku. Hned za kostelíkem se modrá láme do kopce na Tisovou skalku (přibližně 645 m n. m.), dříve pojmenovou opět po Albertu Heckelovi. Z Tisové skalky se vám naskytne pohled na celou Českou Ves a na protějším kopci můžete zpozorovat například rozhlednu Zlatý chlum.

Nevydáváme se jen za prameny lázní Jeseník, ale i za krásnou přírodou.
Nevydáváme se jen za prameny lázní Jeseník, ale i za krásnou přírodou.

Výhled z Krajníku na jihovýchodní vrcholy

Za dalších 300 metrů dosáhnete vrcholu Krajníku (659 m n. m.) jenž nabídne další výhled, ale z jiného úhlu. Na kopci je také posezení, kde můžete chvíli odpočívat a užívat si plnými doušky kombinaci čistého horského vzduchu s vůněmi lesa. Z Krajníku vede trasa z kopce, během chviličky sestoupíte o 80 výškových metrů k již třetí vyhlídce za krátkou dobu. Tentokrát si můžete prohlédnout výhled více na jih. Pozorovatelný je jihovýchod Hrubého Jeseníku (Orlík, Velké Bradlo, Hnědý vrch, Zaječí hora nebo Jelení loučky). Na následující etapě bude čekat trošku divočejší příroda, poněvadž není turisticky moc navštěvovaná. Pro nás je to ale pozitivní zpráva, protože můžete pozorovat přírodu v její „nahotě“ a vychutnat si procházku lesním porostem.

Pohled na Priessnitzovy lázně, tam máme namířeno.
Pohled na Priessnitzovy lázně, tam máme namířeno.

Pramen Johann Peter Quelle a Heckelovy skály

Abychom ale navázali na téma tohoto článku, než se napojíte na širší a pevnější komunikaci, jistě neminete pramen Johann Peter Quelle. Tento pramen byl vybudován ve 30. letech minulého století a v roce 2008 byl znovuobjeven a opraven hnutím Brontosaurus. Pokračujte po modré a brzdy vystoupáte na Heckelovy skály s úžasnou vyhlídkou. Vyhlídka je přímo na skalách zřízena včetně kovového zábradlí. Výhled z tohoto místa vám učaruje a jistě se chvíli zdržíte než budete pokračovat dál. Ve výhledu zaregistrujete Priessnitzovy lázně i město Jeseník. V pozadí zase nejvyšší vrcholy Hrubého Jeseníku.

Na Heckelových skalách je zbudována vyhlídka se zábradlím.
Na Heckelových skalách je zbudována vyhlídka se zábradlím.

Smrkový a Vilémův pramen

Jakmile se pohledů dosytosti nabažíte, procházka povede mírným terénem sestupujícím pozvolna k lázním. Za pár set metrů se napojíte na Stezku V. Priessnitze a od tohoto rozcestí je to už jen kousíček ke Smrkovému a Vilémovu pramenu. Oba prameny jsou v těsné blízkosti a jsou ohraničeny kamennou zídkou ve tvaru půlkruhu. Tvar kopíruje také dlouhá dřevěná lavička, která přijde výletníkům vhod. Prameny byly postaveny v první polovině 19. století. První z pramenů byl pojmenován Princ Wilhelm Quelle, což je patrně spojováno s korunovací nového Pruského krále – Viléma II. Bohužel už se dále neudržovaly a chátraly. Po druhé světové válce byl jeden z pramenů přejmenován na pramen Partyzánů. Později byly pramenům navráceny původní názvy. Obnovení se tyto zdroje pitné vody dočkaly v roce 2011.

Rumunský pramen

Následující kroky po modré vás budou ubírat jihovýchodním směrem a předtím než se půjdete občerstvit do civilizace, navštívíme ještě jeden pramen. Rumunský pramen ústí v bohatě zdobeném pomníku ze supíkovického mramoru. Vybudování proběhlo v letech 1888-1890. Návrh dodal ředitel kamenické školy v Supíkovících a realizaci měli na starost v kamenické dílně Schindler a syn z Velkých Kunětic. Pramen dal postavit rumunský král Karol I., který se zde v lázních léčil v roce 1888. Voda z pramene ve vlnách vedra sotva kape, v deštivém období ale nabývá nebývalého průtoku. Minerální voda je čistá a velmi chutná.

Mezi prameny lázní Jeseník kraluje tento pramen zbudovaný rumunským králem Karolem I.
Mezi prameny lázní Jeseník kraluje tento pramen zbudovaný rumunským králem Karolem I.

Zastávka u lázní

Směřujeme k lázním, což poznáte i podle zvyšující se koncentrace lidí. Minete ještě Žofiin pramen, pojmenovaný po dceři Vincenze Priessnitze a Slovanský pramen. Lázeňský komplex se před vámi brzy otevře v celé své kráse. Výlet jsme naplánovali se zastávkou v Hradní vinárně těsně pod lázněmi, která má za teplých měsíců velkou zahrádku. Jestli můžeme doporučit objednejte si pivní speciál – Démon. Tento polotmavý ležák (13) pochází z pivovaru ve Vysokém Chlumci a je připravován podle starých klášterních receptur s tradicí sahající do roku 1420. Příjemně se osvěžte, spočněte a než se vydáte zpět, určitě si projděte lázeňský areál. Finální část výletu vede po cyklostezce Za výhledy, povětšinou po vrstevnici obklopenou lesy.

Zastavte se do Hradní vinárny a vyzkoušejte pivní speciál.
Zastavte se do Hradní vinárny a vyzkoušejte pivní speciál.

Priessnitzova sprcha

Jestliže půjdete v horkém letním dni a už budete sluníčkem unavení, doporučuji si na rozcestí Pod Přírodní sprchou udělat odbočku a na sprchu si zajít. Priessnitzova sprcha vybudovaná v září léta páně 2013 je v sousedství trojpramene (prameny Adéla, Flóra a Adolf). Sprcha je vybudována formou minerálního pramene svedeného trubkou do výšky asi dvou metrů. Okolo sprchy je pak dřevěný „sprchový“ kout. Na odpočívadle si můžete ponechat většinu oblečení, pro stydlivce je vedle dřevěného koutu i místnůstka pro odložení zbývajících svršků. Věřte, že vás pravděpodobně nic v životě tak rychle neprobere jako právě tato sprcha. Teplota vody se pohybuje pod 10 °C a nejspíš pod vodou vydržíte jen pár sekund. Za vyzkoušení to ale určitě stojí. Zbytek trasy je už pohodový a plný menších výhledů do okolí.


Podobné články