Doba vánoční je časem, kdy se plní nejrůznější přání. A přiznejme si, že nějaké to přání máme všichni a nemusíme být nutně ještě dětském věku. Něco se splní brzy, něco si dá na čas a něco se nesplní nikdy. Důležité však je, že nějaké své sny a touhy máme. Říká se, že splnit přání může Pražské Jezulátko. Zda tomu budete věřit či ne, je na vás. V každém případě mnoho lidí se k němu chodí modlit za svá přání. Obzvláště teď, v čase adventním a vánočním. Nic naplat, víra hory přenáší.
Soška malého Ježíška
Za Pražským Jezulátkem se musíte vypravit do Prahy, a to konkrétně do kostela Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského na Malé Straně. Pražské Jezulátko představuje soška malého Ježíška, která prý koná zázraky a plní přání poutníkům. Na sošku se jezdí dívat lidé z mnoha zemí a nejen dívat. Modlí se, svěřují se se svými touhami a trápeními. Každý to vnímá jinak. Někdo chce zdraví, jiný si přeje narození dítěte další lepší život apod. Nemusíte mít zrovna nějaké přání, abyste se v kostele zastavili. Prostě si užijte jedinečnou atmosféru.
Jezulátko je ze Španělska
Pozoruhodná je samotná historie Pražského Jezulátka. Do Prahy se dostalo ze Španělska. Sošku přivezla vévodkyně Marie Manriquez de Lara, když se v roce 1556 vdala za Vratislava z Pernštejna. O několik let později darovala sošku své dceři Polyxeně z Lobkovic a od ní pak Jezulátko roku 1628 putovalo do kláštera bosých karmelitánů v Praze. Karmelitáni mají Pražské Jezulátko dodnes a významně se o sošku starají jeptišky – karmelitky.
Karmelitky převlékají
Soška Pražského Jezulátka je vysoká 47 cm, je dřevěná s povrchem z barevného vosku. Jezulátko pravou rukou žehná a v levé ruce drží globus s křížem. Několikrát do roka je Pražské Jezulátko převlékáno, a to je práce výhradně jeptišek karmelitek. K dispozici mají vícero různých rouch. Může se tedy stát, že když do kostela zavítáte opakovaně, tak uvidíte Jezulátko v jiném oblečení. Zážitek tak bude opět trochu jiný.
Barvy mají svůj význam
Proč se vlastně Pražské Jezulátko několikrát do roka převléká? Možná vás tato otázka napadla. Není to proto, že by se karmelitky nudily. Všechno má svůj význam a podstatnou roli zde hrají barvy. Barvy roucha – oblečení Jezulátka – prostě nelze podceňovat. Bílá symbolizuje slávu, čistotu, svatost. Obléká se na Velikonoce a Vánoce. Červená symbolizuje krev a oheň. Má svůj čas během svatodušních svátků a svátku sv. Kříže. Fialová symbolizuje pokání. Patří ji doba postní a adventní. Zelená symbolizuje život a naději. Obléká se v liturgickém mezidobí. V zeleném rouchu lze Pražské Jezulátko spatřit nejčastěji.
