Město Tábor leží na řece Lužnici v Jihočeském kraji, 50 km severně od Českých Budějovic. A v tomto městě se také nachází největší zoologická zahrada tohoto kraje. Zoo se rozkládá na ploše 10 hektarů a zaměřuje se na ochranu ohrožených druhů. Nenajdete zde žádné přehnané komerční atrakce, na které můžete být zvyklí ze zoologických zahrad největších metropolit. Nejsou zde ani zpevněné cesty, což bych ale přikládal do plusů, protože pak celé prostředí vypadá více „přírodněji“. Zahrada není veliká, ovšem o to víc nám přijde víc osobnější a zaměřená na setkávání lidí se zvířaty.
Takovou zoo jen tak nenajdete
Zoo Tábor je nekonvenční a měla složitou minulost. Zahrada měla spoustu dluhů až jí v roce 2015 dokonce hrozilo ukončení činnosti. Stovkám zvířat tak hrozilo rozprodání nebo dokonce utracení. Naštěstí se zoologickou zahradu rozhodl zachránit podnikatel Evžen Korec a investoval do zahrady peníze. Podařilo se tak zachránit spoustu zvířat a vznikl k tomu také dokument. My jsme také rádi, že se zoo podařilo strasti překonat a zachránit hlavně zvířata, která tolik milujeme. V této znovuotevřené zoo (červen 2015) tak můžete objevit nosály, fosu, makaky, papoušky, lamy, lvy, pumu, surikaty, zubry, rysy, medvědy, jeleny, mývala, tygra, velbloudy, klokany nebo vlky. Zahrada má také početnou komunitu domácích zvířat.
Na jeden den ošetřovatelem
Zoologická zahrada, podobně jako jiné zahrady v Česku či ve světě, nabízí za rozumný poplatek různé zážitkové programy. Můžete v zoo přenocovat, můžete si v zoo uspořádat svatbu nebo se můžete stát na jeden den ošetřovatelem zvířat. Samozřejmě pod dohledem zkušeného a hlavně skutečného ošetřovatele. Program je zaměřený spíše na dospělé, než na děti. I ty si ale určitě přijdou na své. Hned na začátek musím říci, že si nesáhnete na tygra, nebudete lvům hladit hřívu a ani si nedáte „pac“ s medvědem. Možná si myslíte, že je to přeci samozřejmé, ale divili byste se, kolik lidí dostane zážitek jako dárek vánoční nebo narozeninový, a pak jsou překvapení. Program trvá pět hodin a probíhá v menší skupince lidí. Jak asi čekáte, prací ošetřovatele není jen příprava pokrmů a krmení zvířat. Ošetřovatel má náročnou šichtu, která zahrnuje uklízení exkrementů, převážení materiálů i krmiva a všechnu tu „černou“ práci, kterou běžný návštěvník nevidí. My ale máme zvířata moc rádi, a proto nám tyto podmínky v pořádku vyhovují (a musím říct, že takto naladěn byl každý člen skupiny). Takže se pohodlně usaďte a jdeme pečovat o zvířátka. Připraveni? Tak jdeme na to!
U malp si musíte získat jejich důvěru
Na začátku dne si nás vyzvedl personál a dostali jsme instruktáž, jak se chovat, co dělat a co ne. Zamířili jsme k výběhu malp. Tyto maličké opičky zde žijou dvě a už jsou poměrně zvyklé na návštěvníky. Mnohem více jsou ale seznámeny s ošetřovateli, kteří je chodí pravidelně krmit. My jsme jim přinesli v kýblu kousky nakrájeného ovoce – jablka, meloun, hroznové víno, banány, citrusy a podobně. Měli jsme jedinečnou možnost opičkám nabídnout kousek ovoce z ruky. Pokud opičky, jako mocné Thórovo kladivo Mjolnir uznají, že „jste hodni“, přiběhnou po větvičkách a vezmou si nabízený kousek ovoce z ruky. Dostanete se tak do přímého kontaktu se zvířetem. Nezřídka si o vás opička při předání otře tlapku. Velmi vyjímečně se nechá i pohladit. Prostě zážitek na celý život.
Nosálové si vás rádi uprosí
Poté co jsme si společnost malp náležitě užili, jsme jim ještě větší kusy napíchali na větvičky, aby malpy měly také něco „na potom“. Přesunuli jsme se o výběh vedle, kde žije početná rodina nosálů. Těmto stromovým šelmám s vrtivými čenichy jsme přinesli kuřata. Nosálové byli mnohem odvážnější než malpy a přišli k vám nablízko. Obvykle jsme jim kuřata položili do trávy nebo na pařez. Šelmy pak přišly a kuřatům vyžraly vnitřnosti, ty jsou pro ně totiž laskomina. Odvážnější jedinci vám přijdou k nohám, zvednou se na zadní a opřou se o vás. Doslova vás poprosí, abyste jim dali pamlsek, ve formě kuřátka s překvapením. Nosál si pak opět vezme kuře do pacek, odkráčí kousek vedle a tam si na kuřeti pochutná.
Makakové a úklid u lvů
Pokračovali jsme k makakům, kteří jsou ale dost divocí a pro bezpečnost nás i zvířat jsme jim kousky zeleniny naházeli přes plot. Navštívili jsme ještě jednoho makaka, který byl bokem od ostatních. Dle vyprávění jej ostatní opice šikanovaly a tloukly, protože fyzickými parametry nebyl tak dominantní jako ostatní. Skupina si jej pak pro jeho nevýraznost nevážila. Proto byl přesunut na nějakou dobu stranou, aby se zotavil a trošku nabral. Pokračovali jsme ke lvím příbytkům. Lvi byli samozřejmě venku ve výběhu, a my jsme jim mezitím uklidili pelech, a dali čerstvou vodu. Vynesli jsme výkaly, vytřeli podlahu, všichni se podíleli jak mohli, a každý byl vděčný, že může jakkoliv pomoc.
Krmení farmářských zvířat a myšky pro surikaty
Dále jsme měli za úkol postarat se o farmářská zvířata. Mají tady čuníky, kozy a ovce. Nejprve tedy čuníci – přivezli jsme jim asi 10 velkých přepravek s mrkvemi a jablky. Ty bylo potřeba rozházet po celém jejich výběhu. Alespoň tak vypasená prasátka měla důvod k nějakému pohybu … Kozám a ovcím jsme pak dali seno a čerstvou vodu. Nakonec jsme se dostali s kyblíkem myší k surikatám, která nás ve stoje už vyhlížely z dálky. Myši jsme jim pak podávali a surikaty se pro ně natahovaly packama. Nezměrná dávka roztomilosti. Po chvilce ale jejich zájem o myši opadl a raději se věnovali lovení červíků, kteří jsou pro surikaty delikatesa. Celou dobu krmení ale vždy minimálně dvě, tři surikaty stály na vyvýšeném místě opodál a kontrolovaly situaci. Pokud se jim zdálo něco v nepořádku, ihned daly „zavrčením“ vysokého tónu ostatním signál, aby si skupina dala pozor.
Tygr Rocky je ikonou Zoo Tábor
Tygr „Rocky“ ussurijský je největší kočkovitou šelmou světa a my jsme se k němu dostali tak blízko, jak to jen šlo. Přinesli jsme mu velkého králíka. Rocky už čekal u branky, přesně věděl na co čeká. Normální návštěvník se může dívat jen z vnějšího plotu z cestičky. Na krmení, je ale uvnitř výběhu ještě oplocený „mini“ výběh, kde probíhá krmení. Osobně jsem do krmícího výběhu donesl mrtvého králíka a všichni jsme za pletivem malého výběhu čekali. Poté teprve ošetřovatelka pustila „tygra do klece“. Pomalu se přiblížil ke žrádlu, lehnul si a pustil se do trhání masa. Tygr si lehnul velmi blízko. Proto najednou byla situace, že mezi hlavou obrovské 200 kg vážící šelmy a námi bylo jen asi 30 cm a tenké pletivo. Doslova jste si užili, s nekorunovaným králem přírody, pohled z očí do očí. Cítili jste jeho velkolepost a měli jste jej skoro na dotek. Neskutečný zážitek, který si budu pamatovat do konce života.
Fosu madagaskarskou nemají v každé zoo
Následovalo nakrmit fosu, kterou můžete znát z populárního filmu Madagaskar. Možná vás stejně jako mě překvapí, že nejsou vůbec tak hrůzostrašní a velcí. Fosa je vlastně docela malá šelma s délkou těla kolem 75 cm. Ocas má pak pozoruhodně stejně dlouhý jako tělo. Je to vlastně docela milé a živé zvířátko, do kterého byste určitě neřekli, že se hodí na krvelačnou bestii, která si chce dát k večeři lva Alexe. Fosy chovají v ČR jen dvě zoo – tato, a pak Safari park ve Dvoře králové. Fose jsme přinesli několik kousků králíka a pověsili jsme žrádlo na provázek na větev, aby měla fosa taky nějakou zábavu a vůli si potravu „ulovit“. Mohli jsme pak sledovat její pokusy o ulovení kořisti. Naneštěstí jí to dalo docela práci, protože ze země na potravu nedosáhla a z větve i s velkým náklonem (dlouhý ocas funguje jako perfektní protiváha) také ne. Po několika pokusech fosa dokázala najít řešení, že si z větve obratně namotávala provázek na tlapky až tlamičkou na žrádlo dosáhla. Je občas neuvěřitelné jak je příroda vynalézavá.
Krmení vlků a velbloudů
V jižní části Zoo Tábor je výběh pro vlky, kterým jsme samozřejmě mohli naházet králíky jen přes plot. Vlky zde mají opravdu překrásné a vyplatí se chvilku počkat a sledovat je. Od vlků jsme se přesunuli k vedle sídlícím velbloudům. Ti už čekali ve stájích, kde na nás vystrčili své velké hlavy ihned, co ošetřovatelka otevřela dřevěné okenice. Velbloudi byli velice milí nechali se pohladit, podrbat, poplácat či obejmout za hlavu jako koně. Velbloudům jsme dávali mrkve. Nicméně jednomu to nějak nesedlo, otočil se k nám zády a půlku stáje poblinkal. Vůbec jsme to pak ošetřovatelce nezáviděli, že to musela jít uklízet …
Medvědi už čekali na svá jablka
Dokrmili jsme zbytkem mrkví a přesunuli jsme se postupně k medvědům. V této zoo naleznete medvědy baribal a medvědy hnědé. K baribalům jsme přišli s kárkou plnou jablek a naházeli jim je přes plot. Vyzvedli jsme si nové plné přepravky pro medvědy hnědé a vydali se zadním vchodem do jejich příbytků. Zde nás nečekalo jen postarat se o potravu, ale také uklidit bobky (no spíše větší hromady). Ošetřovatel vyhnal medvědy z příbytků a spustil vrátka, abychom byli v bezpečí až se do jejich klecí vydáme uklízet. Chvíli jsme uklízeli a vyvezli přírodní materiál na velkou hromadu venku. Nechali jsme jim v klecích trošku jablek a přesunuli jsme se k výběhu, kde nás medvědi již čekali. V rámci komentovaného krmení pro veřejnost jsme jako VIP naházeli jablka medvědům hned za pletivo. Terén v medvědím výběhu byl členitý a museli jsme tak dávat pozor s intenzitou hodu, aby se jablka neskutálela do medvědího údolí, protože tam tito velcí savci neradi žerou.
Závěr
Závěrem můžeme říci, že to byl úžasný den. Nemusíte se bát, že by vás zoo zneužila na 5 hodin kydání hnoje. Zážitek si opravdu užijete a uchováte do konce života. Ještě nikdy jsme nebyli takovýmto exoticým zvířatům tak nablízku. Měli jsme také velkou radost, že můžeme pomoct. Po skončení programu ošetřovatele si můžete ještě libovolně prohlédnout zoo až do zavíračky. Můžete si tak prohlédnout ještě pavilon papoušků nebo obdivovat vzácné bílé klokany. Navštivte tuto nekonvenční Zoo Tábor. Tato zahrada a její obyvatelé to neměli lehké a zaslouží si vaši pozornost. Kupte si i sponzorskou nálepku „Patřím do rodiny Zoo Tábor“ a budete tak mít nejen památku, ale skvělý pocit, že jste udělali dobrý skutek. Kdo by to pak s konkrétními zvířaty v zoo myslel vážně, může pomýšlet na adopci zvířete.
