K oblíbeným turistickým cílům v letní i zimní sezóně patří bezpochyby Jeseníky. Chráněná krajinná oblast, která byla vyhlášena již roku 1969, se tady rozkládá na ploše 740 kilometrů čtverečních. Lesy pokrývají zhruba devadesát procent celé oblasti. Jeseníky se táhnou mezi severozápadní Moravou, jihozápadním Slezskem a Kladskem. Místní klimatické podmínky jsou stejné jako v Alpách.
Na počátku velké stoupání
Úvahy o tom, která ze zdejších turistických tras je ta nejkrásnější a nejpřitažlivější necháme pro tentokrát stranou. Společně se podíváme na hlavní hřeben Jeseníků. Jde sice o náročnější pochod, ale nádherná příroda a horské vrcholky dokážou vynahradit veškeré úsilí vložené do tohoto trekingu. Výchozím bodem vašeho putování bude Malá Morávka (dostanete se sem snadno z Bruntálu, a to jak autem, tak autobusem), největší rekreační středisko na východním úbočí Hrubého Jeseníku, místo, odkud se vyráží například do přírodních rezervací Velkého a Malého kotle. Tady se napojíte na zelenou turistickou značku a vydáte se směrem na nedaleký Karlov pod Pradědem.
V Malé Morávce doplníte zásoby
V Malé Morávce či Karlově si ještě můžete doplnit nezbytné zásoby na cestu či se před túrou občerstvit. Stálí obyvatelé tady žijí z velké části z cestovního ruchu, takže příležitostí je v tomto směru dostatek. Kousek za Karlovem vás zelená dovede k prvnímu stoupání lesním porostem. Prakticky tak na delší dobu opouštíte civilizaci a stále víc se dostáváte do jesenické divočiny. Terén se mění od prudkého po mírnější stoupání. Patrně nejtěžším takovým úsekem je lesní stezka zvaná Mravencovka. Mravencovka si své jméno opravdu zaslouží, v jejím okolí je velké množství větších či menších mravenišť. Mravenci se to hemží všude, a to i přímo na stezce pod nohama turistů. V žádném případě nedoporučujeme si sedat k odpočinku nebo pokládat batohy na zem. Maximálně se na chvíli zastavte, vydechněte si a aspoň po očku sledujte malé lesní obyvatele zda vám nelezou do bot.
Výhledy na celé Jeseníky a Praděd
První vhodná příležitost k delšímu odpočinku je u trosek bývalé turistické chaty Alfrédka. Svého času byla dost oblíbená a mezi turisty populární. Neměla však štěstí. Již počátkem 70. let 20. století vyhořela, poté byla obnovena a udržela se až do let devadesátých. Dnes z ní zbyly jen ruiny kamenného základu stavby. V blízkosti ruin je ovšem odpočívadlo a informační tabule. Až se opět vydáte na cestu, musíte pokračovat po červené turistické značce a vyškrábat se k Jelení studánce (1367 m n. m.). Teď už jste na hlavním hřebeni Jeseníků. Opět příležitost k odpočinku a nutnému vydechnutí. Na místě najdete osvěžující pitný pramen a ochrannou kamennou chatu. Je volně přístupná a hodí se jako útočiště v případě špatného počasí, je možné zde i přespat. V této nadmořské výšce roste už jen kleč, a to ještě jen místy. Červená značka vede dále po samotném hřebeni, odkud je vidět na celé Jeseníky. Prakticky do nekonečna se táhnou zalesněné vrcholky a hluboká údolí. Postupně jak cesta ubíhá vidíte i do Velkého kotle, nejcennější rezervace Jeseníků. Rozkládá se na ploše 224 hektarů a nalézají se v ní unikátní druhy horské květeny. Protéká zde řeka Moravice. Po několika kilometrech přijdete na vrchol Vysoké hole (1464 m n. m.). Právě odtud je nádherný výhled na nejvyšší jesenickou horu Praděd (1492 m n. m.).
Vychutnejte si celé Jeseníky jako na dlani
Pokud mohu radit, na chvíli se zastavte a vychutnejte si ten pohled na Jeseníky, jenž je vděčný i fotograficky. Brzy totiž nastane jen klesání. To ovšem vede kolem bájných Petrových kamenů (1438 m n. m.). Petrovy kameny jsou menší rezervací s 19 hektary. Jedná se o skalní útvar z fylitických a chloritických břidlic. Kdysi byl volně přístupný veřejnosti, ale dnes se přímo ke skále nesmí. Petrovy kameny jsou v kraji vnímány jako mytické místo spojené s pořádáním čarodějnických sabatů. Při procesech v 17. století bylo mnoho žen a mužů mučením přinuceno doznat se k čarodějným orgiím a obcování s ďáblem, které měli údajně provozovat zrovna na Petrových kamenech.
Chat je v okolí dost
Sestup je opravdu razantní a brzy se dostaneme až na Ovčárnu. Zde máme dvě možnosti. Buď se ještě vypravíme dál na Praděd nebo pokračujeme dolů do Karlovy Studánky. Samotný Praděd je velkou dominantou nejen tím, že se jedná o nejvyšší vrchol, ale také tím, že tady stojí 162 metrů vysoký televizní vysílač. Na Pradědu nechybí restaurace a je zde možné i přespat. Nedaleko jsou pak chaty Švýcárna, Kursovní a Barborka. Samozřejmě, že občerstvení a nocleh najdeme i na Ovčárně, takže výlet může být i vícedenní. Ze zmíněné Karlovy Studánky pak jezdí autobusy zpět do Malé Morávky. Na Malou Morávku se dostanete rovněž pěšky, a to po modré turistické značce, jež vede Velkým kotlem. Tato část turistického výšlapu již není náročná a dá se zvládnout poměrně lehce. Než se vydáte na hřebenovku, kterou jsme si právě popsali, je vhodné si rozmyslet hned na začátku, zda to chcete zvládnout během jednoho dne nebo tomu obětujete dva dny. Jde totiž o časově náročnou akci a jestliže vás večer zastihne někde na vrcholcích bez potřebného vybavení a zkušeností, nedej bože, že se podstatně zhorší počasí, můžete mít docela velký problém. Trasu zvládnou děti zhruba od 12 let. Tato část Jeseníků je opravdu nádherná a bylo by škoda si celkový příznivý dojem zbytečně pokazit.
