Hrady a zámky je Česká republika téměř posetá. Prakticky „na každém rohu“ narazíte na nějaký ten historický skvost, který stojí za to navštívit. A obvykle je opravdu co k vidění. Nic naplat, jsme zemí s bohatou dějepisnou minulostí a v tomhle směru jistě máme být nač hrdí. Jedním takovým zajímavým objektem je bezesporu brněnský hrad Špilberk. Ano, patří k poměrně známým a populárním, ale viděl ho na vlastní oči opravdu každý? Patrně asi ne a proto je nejvyšší čas tento nedostatek napravit.
Hrad najdete snadno
Špilberk najdete velmi snadno. Tvoří totiž nezapomenutelnou a nepřehlédnutelnou dominantu samotného centra Brna. Dnes zde mimo jiné sídlí Muzeum města Brna a objekt bývá využíván k různým kulturním akcím jako je například Brněnské kulturní léto, Festival Špilberk či Shakespearovské slavnosti. Od roku 1962 je hrad na seznamu národních kulturních památek. Špilberk byl založen českým králem Přemyslem Otakarem II. v polovině 13. století původně jako královský hrad a sídlo moravského markraběte. Vybudován byl na poměrně příkrém skalnatém vrchu (290 m n. m.). Nejstarší písemné zprávy pocházejí z let 1277 až 1279. Postupem doby se hrad změnil na mohutnou barokní pevnost s vojenskou posádkou a také na nejtěžší vězení rakouské monarchie.
Pevnost měla vojenský charakter a sloužila jako vězení
Tomu nasvědčoval i brzký vývoj. Již v 15. století je hrad orientován hlavně vojensky. Po porážce stavovského povstání v roce 1620 zde byli uvězněni přední moravští účastníci protihabsburského odboje. Došlo i na skutečné zločince a také na vězně s vysokým postavením. V roce 1783 rozhodl císař Josef II. přeměnit vězení na věznici určenou výhradně nejtěžším zločincům. Po úpravách bylo možné v hromadných celách umístit až přes 200 trestanců. Lidé odsouzení na doživotí byli jednotlivě ve speciálních kobkách a trvale přikováni. Od poloviny 90. let 18. století začali být do nadzemních prostor pevnosti umisťováni i političtí vězni – francouzští revolucionáři, uherští jakobíni, italští vlastenci, polští povstalci. Teprve roku 1855 došlo z příkazu císaře Františka Josefa I. ke zrušení věznice a v pevnosti zůstala jen vojenská posádka. Zdi Špilberku však své vězně měly ještě během I. světové války a za nacistické okupace. Armáda opustila hrad definitivně až v roce 1959.
Prohlédněte si kasematy
Hradním špilberským celám se říká kasematy. Jde o dvoupatrové cihlové klenuté chodby. Původně se jednalo o kryty pro vojenskou posádku, kde se v případě nebezpečí mohli uchýlit vojáci a k dispozici měli i veškeré zázemí – kuchyň, sklady zásob, pece na chleba apod. Právě zde pak byly vybudovány cely pro trestance. Částečně jsou kasematy v podzemí a částečně v nadzemní části. Lemuje je zděný příkop, a to nepočítáme opravdu vysoké a mohutné hradební zdi celé pevnosti. Jako návštěvníkům se vám až zatají dech. Kdo zde jednou skončil jako vězeň, neměl žádnou šanci úniku. Prostory kasemat si můžete prohlédnout bez průvodce a s plánkem, který vás spolehlivě provede chodbami a jednotlivými celami. Nechybí ani expozice středověkých mučicích nástrojů, i když tady se útrpné právo nepraktikovalo.
Hradu se přezdívá žalář národů
Vedle kasemat je samozřejmě přístupný i samotný hrad. Tady již jde o klasické středověké sídlo se vším, co k tomu patří. Venkovní prostory kolem hradu a nádvoří jsou přístupné zcela volně. Návštěvníci vlastně mají možnost prohlédnout si buď jen kasematy nebo jen hrad či zvolit obě prohlídkové trasy. Za pozornost stojí i místní barokní lékárna, barokní kaple a hradní studna. Z hradeb je překrásný výhled na celou jihomoravskou metropoli Brno. V parku před hradem je spousta laviček, kterých lze využít k odpočinku. Vzhledem k tomu, že se nalézáte přímo v centru města, není problém o příležitosti k občerstvení, zahnání hladu či přenocování. Pochopitelně, že Brno nabízí ještě spoustu jiných atraktivit, jenž si zaslouží pozornost, ale o tom si povíme zase někdy příště. Hradu Špilberku se přezdívá žalář národů. Proč tomu tak je, snad není třeba moc vysvětlovat. Nejlepší ovšem bude, když se do Brna vypravíte a sami se přesvědčíte o skutečném stavu. Věřte, že nebude litovat svého času a pokud máte s sebou děti, tak to pro ně bude nezapomenutelný zážitek.
